Investor obřího bytového domu na Papírovém náměstí se snaží svůj projekt protlačit přes primátora. A ten k tomu pohotově využívá radu architektů.
Radu architektů si nedávno primátor svévolně a bez jakýchkoliv konzultací se svým koaličním partnerem, Změnou pro Liberec, zřídil jako svůj poradní orgán. Nyní tato rada architektů vrací na scénu projekt bytového domu, který už v minulosti politické vedení města dvakrát odmítlo. Proti jeho realizaci byla místními občany sepsána i petice s 650 podpisy. Mezi důvody odporu proti domu se zmiňuje především to, že jde o ohromný monoblok naprosto neodpovídající subtilní a nepravidelné struktuře zástavby v této oblasti. Nechme ovšem v tuto chvíli stranou odbornou diskuzi o architektuře. Členové nedávno zřízené rady mají jistě právo na odlišný názor. Mnohem důležitější je podívat se na to, jak nefunkční a zároveň nebezpečný je právě takovýto model rady architektů. Jakési rady moudrých, glosujících zpovzdálí a bez jakékoliv odpovědnosti stavební záměry natrvalo formující podobu města.
Rada „důrazně doporučuje“
Na základě projednání projektu na svém zasedání rada architektů sepsala jakési vyjádření. Toto vyjádření má být odborným podkladem pro posouzení záměru úředníky. A jeho formulace jsou z pohledu reálné správní praxe naprosto směšné, cituji:
- RA … upozorňuje investora, že vstupuje do významné liberecké lokality a požaduje zodpovědně přistupovat jak k přípravě dokumentace, tak později stavbě samotné …
- RA důrazně doporučuje investorovi propracování či změnu architektonického řešení fasád včetně architektonického detailu …
- RA doporučuje zvážení nového návrhu balkonových konstrukcí s ohledem na šířku ulic…
apod.…
My jsme snad někde na fakultě architektury v atelieru a jen tak si diskutujeme o papírových modelech studentů? Tohle je přeci reálný projekt, za kterým stojí reálný investor, developer, byznysmen, který při stavbě neutratí ani korunu navíc, pokud nebude muset. To si členové rady architektů opravdu myslí, že nějaké důrazné doporučování je něco, co má v těchto procesech jakoukoliv váhu? Stačí se podívat do nedalekého Jablonce, jak to chodí v reálném kapitalismu. Investor městu obelstil třpytivými vizualizacemi a teď je v centru betonová krabice. (Psal jsem o tom zde.)
A taky že ano. Vítejte v Liberci, vážení architekti. První, co udělal primátor Batthyány, je, že vzal toto vaše ctihodné vyjádření a předložil ho radě města jako součást materiálu, kde by město projekt odsouhlasilo. Vyjádřením souhlasu s napojením na obecní komunikace by město definitivně ztratilo jakoukoliv možnost podobu projektu ovlivnit. A tento souhlas města by byl přitom založen na takto prchavém příslibu, že si investor vezme doporučení rady architektů k srdci.
Moc nemůže být bez odpovědnosti
Na této kauze se ukazuje, co při diskuzích o městských architektech tvrdím dlouhodobě. Ve větších městech, kde jde o velké projekty, velké peníze a existují zde velké tlaky, nemůže model nějaké kavárenské rady architektů nikdy fungovat. Architekt musí být součástí úřadu a musí mít kompetence dané stavebním zákonem, na základě kterých bude stavby posuzovat. Jistě, určitě by mohl u významných staveb využívat nějaký poradní orgán. Nicméně ve výsledku by pouze on (či ona) svá stanoviska podepisoval, on by si za ně nesl odpovědnost. On by si je musel obhájit v případě přezkumů krajským úřadem či správními soudy. A s vědomím této odpovědnosti by stanoviska i psal.
Každý jiný model je velmi nebezpečný, neboť rozmělňuje odpovědnost a vzrůstá tak prostor pro alibismus. Vsaďte se, jak bude vypadat reakce liberecké rady architektů na tuto kauzu: „My to psali zatím jen jako podklad, my o tom nerozhodujeme.“ A jak by naložili s jejich vyjádřením úředníci? „Rada architektů to odsouhlasila, takže za nás OK.“ Sám jsem na úřadě pracoval, takže vím, že tahle finta je na nich nacvičená velmi dobře.
Tentokrát naštěstí nevyjde. Členové rady města za Změnu pro Liberec primátorovi jeho materiál neschválili. Do budoucna je nicméně třeba pokusy o zavedení regulérního městského architekta Liberce dotáhnout.
