Řešení konfliktu ve svobodné společnosti

Co je cílem? Svoboda ve smyslu absence násilí. Proč? Protože mi připadá špatné a nežádoucí.

Nemůžeme obecně přijmout ani “přiměřené” násilí, i kdyby skutečně mohlo bránit vzniku dalšího násilí. Pro usnadnění interakcí s ostatními si mezi sebou můžeme vytvářet pravidla chování. Tyto pravidla však nemáme právo přenášet na třetí osoby. Právo znamená, že nám nikdo nesmí bránit ve vykonávání takové činnosti, na kterou máme právo. Vůbec to však neznamená, že by měl někdo povinnost nám takovou činnost umožnit vykonávat. Všechny takové práva jsou vlastnická a ty jsou odvozeny od vlastnictví sebe sama, které nejspíš také nevzniká automaticky. Nemá žádný smysl vyčleňovat například právo na internet, neboť by to znamenalo buď zbytečné tvrzení, že kdo vlastní internet, tak ho může používat. Nebo násilnické tvrzení, že každý může používat internet, který pokud nemá, tak mu musí být poskytnut tím, kdo ho má. Analogicky u jiných nárokových "práv".

Jak bude ale takové právo vymáhané, když nedovolujeme použít násilí například na vybrání daní, ze kterých bychom zaplatili policii a třebas soudy?

Především budeme řešit pouze situace, které má smysl řešit. To jsou dle mého soudu ty, ve kterých existuje spor mezi dvěma subjekty. Takovým subjektem může být klidně skupina lidí. Představme si, že existuje Adam, kterému vadí, že mu Bořivoj šlápl na nohu. Můžeme univerzálně konstatovat, jestli se jedná o násilí? Existuje objektivní odškodnění Adama? Pokud je to Adamovi nepříjemné, jedná se o násilí minimálně z jeho pohledu. To však neznamená, že mu vzniká automaticky nějaký nárok na odplatu nebo kompenzaci.Má Bořivoj zájem konflikt řešit? Pokud chce být nadále Adamovým kamarádem, tak jistě ano. Obě strany poté musejí hledat adekvátní odškodnění stejně jako u jakéhokoliv obchodu. Pokud Bořivoj nemá zájem konflikt řešit, může Adam začít poškozovat Bořivoje, dokud nezíská Bořivojovu pozornost a chuť spor řešit. Je to také situace, kdy dochází k trestu. V prvním případě není trest na rozdíl od odškodnění příliš rozumný.Pokud nemá Adam nikoho, kdo by se ho zastal, a sám nemá sílu bojovat o své místo, jeho právo nemusí být respektováno. Pokud právo považujeme za něco nadlidského nebo univerzálního, může nám takový závěr připadat nešťastný, přestože se jeví jako logický. Pokud je vám nyní Adama alespoň trochu líto, znamená to, že byste patřili mezi ty, kteří by se mu snažili pomoci. Pokud je vám to jedno, tak by vás takový závěr neměl znepokojovat.Článek vyšel původně na http://hynjin.blogspot.cz/