ODS ve fatální krizi

Dneska v rozhovoru pro Právo Petr Tluchoř naznačil, že by se vůbec nebránil návratu Václava Klause do čela Občanské demokratické strany. Je to paradoxně nejočividnější projev personální krize v ODS a svým způsobem je to stejné, jako když by KDU-ČSL chtěla oživit Josefa Luxe či Národní socialisté Edvarda Beneše. Je to nemožné a jediný rozdíl je v tom, že Klaus je stále mezi živými.

V minulých parlamentních volbách jsem dal hlas ODS (nelynčujte mě, stejně se zachoval milión dalších obyvatel ČR a teď se za to bije do hlavy) a měl jsem proto své důvody. Přesvědčila mě předvolební kampaň, která sice se starými tvářemi, ale novou rétorikou spojenou se strašením Řeckem a socialisty zafungovala.

Dnes jsou "nové" tváře zdiskreditované (Vondra, Drobil, Blažek) nebo odvolané (Pospíšil) a z pana čistého Nečase se stal Mirek Topolánek vol.2 akorát možná ještě nabubřelejší a jistojistě slabší. ODS dnes trochu připomíná Zelené v minulém volebním období. Rozpolcená strana, které silně chybí jakákoliv ideologická ukotvenost. Kromě postu předsedy vlády ji stejně tak chybí jakékoliv reformě důležitější ministerstvo.

A to nejdůležitější - chybí jí důvěryhodné a charismatické osobnosti. Někteří její představitelé o původní (a slibované) politice mluví, ale když přijde na věc, tak stejně hlasují s většinou (Šťastný, Tluchoř), jiní sice proti současné politice vystupují, ale nemají žádný reálný vliv (Kubera).

Václav Klaus nemá jediný rozumný důvod, proč se do potápějící modré lodi vracet. ODS míří ke dnu, i když to průzkumy nenaznačují, tak už v krajských volbách čekám jejich špatný výsledek (a to jim ještě hodně pomohla kauza Ratha a Parkanové).

Zamyslete se, jestli vás napadne někdo, kvůli komu by dostala ODS váš hlas. Pro mě to byl nyní již bohužel odstraněný Jiří Pospíšil. Tím pro mě ODS navždy zmizela.