Na co Dientsbier, když máme Škromacha?

Přestože jsem před více než půl rokem protestně ukončil svůj blog, tak kvůli dnešnímu sjezdu ČSSD se "rád vrátím". Odehrála se dnes totiž víceméně historická chvíle, ačkoliv to tak nemusí na první pohled vypadat. ČSSD měla jedinečnou šanci posvětit si jisté vítězství v příštích sněmovních volbách a zároveň udělat krok směrem ke kultivovanější politice. Bohužel, udělala pravý opak.

Stejně jako jsem se zaujetím sledoval sjezd ODS, tak jsem si nenechal ujít ani dnešní sjezd ČSSD. Předem bych rád podotknul, že ČSSD dnes působí mnohem uvolněněji a lépe, než za Paroubka nebo za "bratrovražedného" souboje na minulém sjezdu. Bohužel, ne vše se změnilo, ba právě naopak.

Je víceméně známé, že se ČSSD dělí na dvě křídla - "idealisty" (Sobotka, Zaorálek, Gajdůšková) a "pragmatiky" neboli Zemanovu kliku (Hašek, Škromach, Benešová). A někde mezi nimi poblíž idealistů stojí jako solitér Jiří Dientsbier. Dnes jeho vedoucí úloha v sociální demokracii skončila a je až nepříjemně očividné, že je to jakási snaha o zalíbení se prezidentu Zemanovi, který JD nemá v lásce.

Je nutné si uvědomit, že dnes neskončil jen nejpopulárnější český politik, ale skončila i jakákoliv šance, že ČSSD osloví mladé a středové voliče. A tím také skončila šance, že by ČSSD mohla zopakovat výsledek Ficova Smeru na Slovensku. Bude se totiž jen rozdělovat o stejné voliče s komunisty a pravděpodobně také s podivným uskupením SPOZ.

Volbu delegátů skvěle parafrázoval na svém blogu Jindřich Šídlo - delegáti dali přednost Zdeňku Škromachovi, který za poslední roky vyvíjí jedinou aktivitu přáním pěkného dne lidem na svém facebooku, a který se za každé příležitosti podivně usmívá, před nejoblíbenějším politikem země, který získal 800 tisíc hlasů v prezidentské volbě (a lze jen pochybovat, že to byli, jak tvrdí Michal Hašek, "jen voliči ČSSD" - nebyli, ti totiž v drtivé míře volili Zemana).

Sociální demokraté nechápou, proč nemohou nalákat jiné, než "své skalní voliče". Mají pocit, že jsou moderní levicová strana. Bohužel, stačí si srovnat Zdeňka Škromacha či Vítězslava Jandáka například s Tony Blairem, Billem Clintonem nebo Barackem Obamou a každý pochopí, proč to někde jde, ale u nás ne. A Dientsbier byl všem třem zmíněným pánům mnohem blíže, než první dva jmenování politici ČSSD.

ČSSD se připravila o velkou část potencionálních 800 tisíc voličů. Komicky si přitom už rozděluje křesla v budoucí vládě. Nyní je docela možné, že příští volby dopadnou jako ty v roce 2010 - ČSSD jistá si svým triumfem sice triumfuje, ale mnohem méně přesvědčivě - dnes k tomu udělala rázný krok.