Trikolóra chladnokrevně vytunelovala národní barvy

„Už, už to mám,“ hlásil ministr Zaorálek, když vstupoval do Hamáčkovy pracovny. Ten se na něho podíval poněkud překvapeně. “A co, jako?“

„Přece jsem měl zanalyzovat, v čem to je, že Klausova Trikolóra nás v preferencích už málem předstihla – a to přitom mají jenom dva poslance odpadlíky z ODS a žádného ministra.“

„A na co jsi přišel?“ zeptal se s obavou předseda.

„Že za vším je jedna velká loupež, která se týká jejich názvu a hlavně loga!“ konstatoval Zaorálek pobouřeně.

„Je vidět, že jablko od stromu daleko nespadlo. On totiž mladý Klus bez skrupulí vytuneloval národní barvy a přisvojil si je pro vlastní partaj jako lákadlo pro voliče.“

„Jaké lákadlo, prosím tě,“ namítl Hamáček.

„Všechno je v psychologii,“ poučil Zaorálek předsedu.  

„Podívej se, ta modrá z trikolóry, kterou ukradli do loga, přetahuje voliče od Babiše.“

 Hamáček se zatvářil jaksi neutrálně, rozhodně nevěděl, která bije. Zaorálek ho lehce šťouchl do zad.

„No protože ANO má v logu taky modrou. Rozumíš? To je útok na podvědomí. Ta červená zase láká příznivce komunistů. No a bílá přetahuje stoupence andělsky čisté ODS, nehledě na to, že i ten jejich pták je bílý. Vidíš v tom tu strašnou Klausovu rafinovanost? Ten by tou vlasteneckou trikolorou v logu dokázal zlanařit třeba i presidenta Masaryka, kdyby žil, protože ten na národní barvy slyšel.“

Hamáček chvíli usilovně přemýšlel a pak s ulehčením konstatoval:

"Ale to nás Klaus neohrozí.“

Teď nechápal zase Zaorálek.

„Má  přece Trikolóru, a ne Čtyřkoloru. No představ si, kdyby tou čtvrtou barvou byla třeba oranžová.   N a š e  sociálně  demokratická oranžová! To by pak mohl odlákat voliče i nám. Na barvičky ať si lanaří hezky u sousedů, na to mu kašlem a máme z toho upřímnou radost, ale na naší barvu, na tu ať nesahá!“

Zaorálek předsedu uklidňoval. „Neboj, to se nestane, už kvůli názvu: trikolóra - tam se přece čtyři barvy nevejdou!“

Vzápětí však zesinal z hrozné předtuchy.

„Leda, že by jednu z těch stávajících barev junior vyměnil za oranžovou. To by byl ovšem šílený podraz, odlákal by nám poslední voliče, kteří nás ještě drží nad pěti procenty. Museli bychom s barvou ven, tedy s tou naší oranžovou ven ze sněmovny..“.