Hrad začal vyřizovat bezodkladné záležitosti jakými je odchod Babiše z vlády, či Kajínka

  Prezident Zeman po jednodenním zotavení z vysilující cesty do Číny  a zpět, přistoupil s kancléřem Mynářem k řešení administrativních záležitostí.

-Poslyš Vráťo, nemám já tady nějaké resty, ještě z doby než jsem odejel do Číny? Jak si tak matně vzpomínám, tak na mě všichni tlačili, abych něco neodkladně podepsal, a já jim vzkázal, že až po návratu.

-Jistě, šéfe, pár papírů k podpisu tu máme, jeden zvlášť spěchá, a veřejnost bude ráda, čeká na to..

-Tak sem s tím. Už kvůli lidem, aby neměli frky. Kde se mám podepsat, tady dole, viď. Ták a je to. A co jsem to vlastně podepsal, Vráťo?

-No přece odchod toho…

-Á, už si vzpomínám, jde o toho zločince, že..

-Zločince, to zrovna ne, zatím mu nikdo ty daňové podvody nedokázal..

-Daňové podvody? Já, já myslel, že dostal doživotí za dvojnásobnou vraždu? Jde přece o toho..

-Babiše, šéfe, Andreje.

-Ale já měl na mysli Kajínka! Co jste mi to podstrčili? Ihned to dnešní datum vymaž, a tu Sobotkovu žádost nech založit mezi zatím nevyřízené spisy.

A přines mi ten správný papír s Milostí. Musím přece jednat bezodkladně, když chudák Kajínek čekal na podpis z Hradu třiadvacet let, a ten Sobotka zatím čeká  jenom čtrnáct, a  to ani ne let, ani měsíců, ale jenom dnů.