- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
-Poslyš Vráťo, nemám já tady nějaké resty, ještě z doby než jsem odejel do Číny? Jak si tak matně vzpomínám, tak na mě všichni tlačili, abych něco neodkladně podepsal, a já jim vzkázal, že až po návratu.
-Jistě, šéfe, pár papírů k podpisu tu máme, jeden zvlášť spěchá, a veřejnost bude ráda, čeká na to..
-Tak sem s tím. Už kvůli lidem, aby neměli frky. Kde se mám podepsat, tady dole, viď. Ták a je to. A co jsem to vlastně podepsal, Vráťo?
-No přece odchod toho…
-Á, už si vzpomínám, jde o toho zločince, že..
-Zločince, to zrovna ne, zatím mu nikdo ty daňové podvody nedokázal..
-Daňové podvody? Já, já myslel, že dostal doživotí za dvojnásobnou vraždu? Jde přece o toho..
-Babiše, šéfe, Andreje.
-Ale já měl na mysli Kajínka! Co jste mi to podstrčili? Ihned to dnešní datum vymaž, a tu Sobotkovu žádost nech založit mezi zatím nevyřízené spisy.
A přines mi ten správný papír s Milostí. Musím přece jednat bezodkladně, když chudák Kajínek čekal na podpis z Hradu třiadvacet let, a ten Sobotka zatím čeká jenom čtrnáct, a to ani ne let, ani měsíců, ale jenom dnů.
Další články autora |