Šluknovský

Aktuální zamyšlení nad situací, která se pro nás všechny může stát časovanou bombou s velmi nebezpečnými následky. Odsuzuje rasismus, ale zároveň upozorňuje na jeho dnešní kořeny. Neboť to nejsou ani tak předsudky jako spíše svévolné upřednosťnování určitých skupin a jejich zájmů nad ostatními, co dnes plodí nenávist, která se ukládá z generace na generaci, aby jednou vybuchla a hluboce zranila všechny. Zvýhodňované i ukřivděné.

Nevesely, truchlivy jsou šluknovské kraje,

generace menšiny pro kriminál zraje.

Ach, slunéčko, slunéčko, je to barvou kůže?

Kdepak, hloupý člověče, výchova to zmůže.

"Jak to ale udělat?"oslovil jsem vrbu.

"Lidi do ghet nestěhovat, skřípnout křídla trhu.

Stejné zákony pro všechny, práva i povinnosti,

lžiprávní příživníci všem škodili již dosti."

Tvrdě vrbu ztrestala z úřadu ruka lidská,

sekerou ji podťala, prý byla rasistická.

Sic jen pravdu říkala, leč chápala ji mylně.

Diskriminovat lze od mala, ale jen pozitivně.

Epilog:

Myslíte, že může být diskriminace vůbec pozitivní?