Zapějme si píseň, bratři
A s tou není radno špásovat. Jen zkuste u jednoho z pražských přístavišť parníků zvolat "hola hoši na palubu," a uvidíte ten šrumec! Vsadím se, že během pěti minut se na vás ze všech světových stran sesypou nejenom námořnice, a ukážou vám, zač je toho loket.
Kvůli genderové rovnoprávnosti je teď v módě upravovat i hymny. Vždyť státní symboly také musí jít s dobou! Například z té kanadské vykopli syny, a jejich místo zaujali všichni (my ničím nejsme, buďme vším). Čímž vlastně zabili dvě mouchy jednou ranou, ánžto byl zároveň odstraněn i zastaralý text. Jaképak "all thy sons command," když verze "all of us command" je genderově neutrální, a navíc i politicky korektní?
Němci mají podobné cukání. Těm zas vadí otčina, kterou chtějí změnit na vlast, a slovo "odvážně" jim zní lépe, než šovinistické "bratrsky."
A když to udělali tam, musíme to udělat i tady. V české hymně to naštěstí genderově klape, ale zato je prý unylá, pomalá a příliš krátká, a nutně tedy potřebuje změnu. Jenže jak tyhle nehoráznosti, přes sto let unikající pozornosti vládních činitelů a občanů ČR, ČSFR, ČSSR, ČSR - no prostě bývalého Československa (příp. Česko-Slovenska), nejlépe napravit? S nabídkou, že stávající, nemastný neslaný žalozpěv promění ve skladbu sebevědomější a vlastenečtější přiklusala jistá instituce, jejíž identita je známá z denního tisku.
Podle ní se o to postarají "duše útlé v těle čilém," které komponista stvořil ve zbrusu nové sloce, a jako dárek do vínku jim dal "mysl jasnou, vznik a zdar." Což (jak všichni jistě víme) je jeden z předpokladů jakéhokoliv úspěchu, takže s tím problém asi nebude. Co chtěl básník říci frází "a tu sílu, vzdoru zmar" mi sice uniklo, ale to víte; poeticky vyspělá jsem nikdy nebyla, a svou skrovnou zásobou fantazie zbytečně neplýtvám. Mrzí mě však, že autor opominul příkaz "vypnout prsa, břicho zastrčit." Správné držení těla má přece nezanedbatelně kladný vliv jak na sebevědomí, tak na duševní zdraví, a určité formy deprese.
Zato s vlastenectvím může nastat opravdový problém. Moravané se už ozývají, že by v české hymně chtěli být také zmíněni, a co se stane, až na rychle se roztáčející kolotoč hupsnou příslušníci etnických skupin? Těch je, při dnešním stěhování národů, všude jak naseto, a vůbec bych se nedivila, kdyby v blízké budoucnosti začali reptat. Proč? Protože hymna země, jež je přijala za své, zcela ignoruje i ty nejzákladnější prvky jejich kultury, a oni se tudíž cítí diskriminováni.
Jelikož politici dobře vědí, že potěšit (resp. uchlácholit) nelze všechny, pravděpodobně to vyřeší šalamounsky: K existující hymně té oné země přilepí extra sloku, složenou z klíčových slov jazyka těch, co brblají nejhlasitěji. Už to vidím, jak bojovná La Marseillaise končí výkřikem "Allahu Akbar!" Ach jo, tohle někdy fakt chce zhluboka dýchat.
Je zřejmé, že lidstvo nemá dost problémů, a svými nápady si musí zadělávat na další. Já bych hnidopichům, co nemají nic lepšího na práci, poradila následující: Zaměřte se raději na věci, které dávají smysl. Třeba na to, aby zbývající bory, v kraji Bohu milém stále šumící po skalinách, nesežral kůrovec.
Jarka Jarvis
Sportem k lékaři
Kdysi dávno, v dobách mého útlého mládí nám příslušní orgánové tvrdili, že sportem se člověk dopídí ke zdraví. Tehdy jsem tomu věřila. Od těch časů však ve Vltavě uplynula spousta vody, a dnes už vím své.
Jarka Jarvis
Hop sem, hop tam: Zkamenělý les
Oblast, kde leží arizonský Petrified Forest, vznikla před více než 200 miliony let. Dovede si takhle dlouhou dobu vůbec někdo představit, když dnešní mladí si myslí, že bezmobiloví babyboomeři žili v hlubokém pravěku?
Jarka Jarvis
Letos to určitě splním!
Kolik lidí si tohle asi říká, poté, co po silvestrovském veselí (a s opicí na zádech) vklopýtá do nového roku? A kdo si na své bláhové záměry vzpomene, když ho přestane brnět hlava od petard a dělobuchů?
Jarka Jarvis
Mozek v kalhotách
Většina orgánů a součástek lidského těla má svoje místo, které mu konstruktér přiklepnul. Ale život není peříčko, a tak se občas stane, že nám vypadnou oči z důlků, spadne sanice na zem, nebo srdce do kalhot.
Jarka Jarvis
Má milá, nic se nebojíš?
S Olšanskými hřbitovy jsme už dlouho přátelé. A nejenom proto, že jsem na ně deset let koukala z okna, přes tehdy ještě nepočmáranou zeď.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony
Premium Muži s metastazující rakovinou prostaty, na kterou už nezabírá jiná léčba, se upínají k poslední...
Zvedneme minimální mzdu o tisíce, drtí predikce Zaorálek
Sociální demokracie, kdysi nejsilnější strana, vypadla ze Sněmovny a teď se snaží proniknout...
Proč se malým Němcům nedaří v matematice. Ve školství nefunguje integrace
Premium Vypadá to, jako by němečtí žáci najednou ztratili schopnost počítat. Podle nové studie německé...
Vyhrajte vstupenky na finále MS v hokeji. Máte jedinečnou šanci s iDNES Premium
Je tady ještě jedna šance, jak získat vstupenky na finále hokejového mistrovství světa! Dvě místa v...
- Počet článků 143
- Celková karma 12,38
- Průměrná čtenost 456x