Rybí tuk - záruka zdraví
Jedny z institucí, které v době mého útlého mládí pečovaly o duševní a fyzickou způsobilost dozrávající generace, byly ozdravovny. Strategicky umístěné v oblastech, dnes známých pod pojmem "klimaticky vhodné" (jinými slovy: doposud nezamořené toxickými zplodinami lidské činnosti), doktoři tam posílali dítka chudokrevná, bleďoučká a hubená, jimž byl pobyt na čerstvém vzduchu vřele doporučován.
Pro mne a brášku vybrali Kamenický Šenov. Roli společníka a hlavního dozorce zastávala máma, jejímž úkolem bylo krotit zdivočelé potomky a nekompromisně dbát na to, aby snědli zeleninu a vše ostatní, co jim šoupli na talíř. Jako kdybychom se zakrátko měli dostavit do jatek na porážku!
I ošetřovatelky plnily svou práci na jedničku. Naši stravu suplementovaly hojným množstvím rybího tuku, který pozitivní výsledky výkrmné kúry opět zdárně negoval. A furt nás nutily chroupat mrkvičku, prý abychom dobře viděli. Sovětští vojáci přece také jedli mrkev a vyhráli válku, protože jejich ostřížím zrakům v řadách nepřítele nic neuniklo.
Moje analytická mysl z toho vyvodila, že k vyhrání války je nutné vypěstovat značnou kupu mrkve. Ovšem já zrovna s nikým neválčila (pokud nepočítám mámu a zeleninu u jídelního stolu), a vidět jako sovětští vojáci jsem tudíž nepotřebovala. Mně stačilo na dálku rozpoznat, zda má přibližující se osoba v pravici lahvičku a v levici lžíci, aby se mi podařilo včas vyklidit pozici.
Z ošetřovatelek jsem měla nejraději sestřičku Aničku. Můj názor zřejmě sdílela i většina rodičů pohlaví mužského; jejich zasněné oči zíraly na Aničku jako na zjevení, zpestřující nudu každodenních rituálů, neboť sestřička Anička byla šťabajzna. Možná právě ona ve mně probudila dřímající básnické střevo, a světové sbírky poezie tak obohatila moje "Ódička na sestřičku Aničku."
Když jsem při večeři Aničce oznámila, že jsem pro ni složila básničku, zachvěla se, chudinka, radostí. Vlídně mě pohladila po hlavě a navrhla, ať jí básničku přednesu. Nenechala jsem se dlouho pobízet, a na celou jídelnu jsem z plna hrdla zahlaholila:
Sestřička Anička,
ta ráda tancuje
a chlapce miluje
jen v posteli!
V místnosti nastalo hrobové ticho. Rodiče, vykrmující svá nedomrlá dítka, ztuhli uprostřed pohybu, Aniččiny tváře zrudly ruměncem mrkvového odstínu, a její laskavý úsměv zmizel jak pára nad hrncem. Sjela mě ledovým pohledem, zalapala po dechu, a když byla zase schopná mluvit, zeptala se mámy, jak mě to vychovává. Poté uraženě zamumlala něco o reakční pomluvě, a s předpovědí, že zraju pro šibenici, jídelnu urychleně opustila.
Netušila jsem, proč se na mne Anička zlobí, ani za co jsem od mámy dostala pár facek. Ještě že jsem si mohla postěžovat svému novému příteli, kterého jsem si tu našla! Ten moje reptání poslouchal se svatou trpělivostí a bez řečí, k ničemu mě nenutil, do ničeho mi nekecal, nikdy nikomu nic nevyžvanil, a navíc s ním byla větší legrace, než s Aničkou.
Jenom škoda, že jsem mu nemohla podstrčit svůj příděl rybího tuku. Ráda bych totiž věděla, jestli by se v něm nejdřív vyválel, nebo ho zblajznul hned.
I se lžící.
Jarka Jarvis
Když se Šípková Růženka probudila...
Zpravodajství televizní stanice Al Jazeera, 14. listopadu 2045. Aktuality dne: Bývalý vévoda ze Sussexu (a.k.a. princ Harry) a jeho druhá manželka se ucházejí o pozice údržbáře / uklízečky ve Westminsterské mešitě.
Jarka Jarvis
Babičko, buď moderní
Jó, chlapče, tobě se to řekne, když pod iPadem si představuji izolační podložku pod hrnec! BlackBerry je pro mne stále ostružina, a empé trojka vylepšená Tatra 603, v níž si kdysi vozili hýždě komunističtí pohlaváři.
Jarka Jarvis
Pro dceru kus jater, zejtra jede do Tater
Zajímalo by mě, jestli se pořád jezdí do Tater. Teď, když jsou v cizině, do Alp to je skoro stejně daleko, a k moři jenom o kousek dál?
Jarka Jarvis
Podvodníci, povaleči a nadvodníci
Tři malé rybičky vypluly ven, s úsměvem vítaly zářivý den. Nejstarší sluníčku zpívala, ploutvemi do taktu si mávala. Rýbaróba rýbaróba rýbaróba čuču,
Jarka Jarvis
Stromy neobjímám, ale...
Kam se poděly ty zelení hájové, co bejvaly mého srdce potěšení? Jsou pryč, a mizí rychleji, než ledovce v Patagonii. Neboť dnes je v módě vyasfaltovávat ráje, a na jejich místě stavět obchodní střediska a parkoviště.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Budoucí ministr pro vědu za TOP 09 Tuleja vedl univerzitu, dohlíží i na OKD
Novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace bude za TOP 09 Pavel Tuleja, který ve vládě nahradí...
Prezident Pavel přijme ministra Válka. Budou mluvit o koncepci zdravotnictví
Prezident Petr Pavel přijme ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Chce mu představit...
Po honičce a schovávané na půdě našli policisté u řidiče doma pěstírny konopí
Řidič, který bez řidičáku ujížděl policistům v Hradci Králové polem a hlídka ho poté našla na půdě...
Zostřená bezpečnost bude v Česku kvůli MS do konce září, oznámil Rakušan
Od konce dubna do 30. září budou v Česku posílená bezpečnostní opatření kvůli mistrovství světa v...
Byt 4+1 s lodžií
Rabštejnská, Plzeň - Bolevec
4 750 000 Kč
- Počet článků 143
- Celková karma 12,38
- Průměrná čtenost 441x