Prstem na mapě

Vždy jsem rád cestoval prstem na mapě. Už jako malý kluk jsem si přetvořil takový velký proutěný koš na prádlo v loď – na jeho „příď“ jsem dal takovou modrou děrovanou papundeklovou desku, už ani nevím, k čemu patřila, na ni jsem položil atlas, otevřel jej a vyplul. Zůstalo mi to – je ovšem otázkou, zda to ve skoro 38 letech není už poněkud „guilty pleasure“.

1668 map of the Americas on display at the Naval History Museum in Mexico City

Ne snad, že bych ještě vysedával v koši na prádlo, tahle „loď“ by mě už nepobrala, a už ani nepoužívám atlas (i když po mnoho let jsem i v dospělosti míval atlas vždy někde po ruce), dnes je mou „lodí“ počítač s internetem. Princip je nicméně v podstatě stejný.

Zajímavé je, že ve skutečnosti nemám běžně chápanou „zájezdovou“ turistiku příliš v lásce, ani tu poznávací. Nesedí mi. Mám své proměnlivé tempo vstřebávání vjemů a informací a nerad se v tomto smyslu podřizuji nějakému řádu (což je patrně i jedna z mnoha příčin mých problémů se studiem). Nemám také potřebu si dělat čárky za zhlédnuté pamětihodnosti. Navíc jsem v reálu co se cestování týče hodně pohodlný, velmi introvertní a není mi moc příjemné mluvit s lidmi jinak než česky.

Přesto jsou dny, kdy podléhám dennímu snění o cestování a někdy i o emigraci. V takových chvílích si představuji, kterak pobývám na nějakém zajímavém místě, zjišťuji si, kolik by taková cesta stála a samozřejmě důležité informace o právě uvažované zemi či lokalitě, jindy prožívám takřka nepřekonatelné eskapistní fantazie o útěku někam pryč, někam úplně jinam, kde to není tak strašný blázinec, jako v Česku, a kde by bylo možno očekávat, že bude život bez zásadních otřesů pokračovat i v případě, že se ten po generace stavěný domeček z karet, zvaný „ekonomický růst“, z čistajasna zhroutí.

Najít takovou zemi není vůbec snadné.  Měla by to být země spíše chudá, bez zásob strategických surovin, někde na periferii zájmu mocností (tedy ne strategicky umístěná), ale potravinově soběstačná, s přiměřeně kvalitním zdravotnictvím a normálně fungujícím státem. Pokud možno nacházející se v mírném podnebním pásmu. Bylo by fajn, kdyby tam převládali lidé s tmavší barvou kůže, čím tmavší, tím krásnější, než běloši.

Nu, a samozřejmě by tam pro mě měla být nějaká práce. Mimochodem: Celkem dobře těmto kritériím vyhovuje, zdá se, Uruguay. Z dalších zajímavých míst, kde by bylo zajímavé žít, mne napadá třeba Mauricius (sympatický civilizovaný ostrov, kde bych se domluvil anglicky a mohl se chodit modlit do Šivova chrámu) nebo Svatá Helena (jen abych tam nezískal napoleonský komplex!). Norsko by bylo asi hodně fajn, ale na periférii zájmu mocností rozhodně není. Grónsko není potravinově soběstačné. Kuba je lákavá možnost, ale nepřijímá imigranty, má svých starostí dost a navíc je v permanentním hledáčku imperialistické supervelmoci. Bolívie je mi velmi sympatická, ale podnebí a zdravotní péče by byly asi problém. Kanada... Možná. Nový Zéland - asi dobrá možnost, ale je hrozně... zprofanovaný.

Ale samozřejmě sním i o dalších místech, kde bych chtěl pobýt. Benin, Nigérie, Kuba, Grónsko, Mongolsko, Írán, Dominika, Venezuela, Bolívie, Antarktida, Jamajka, Haiti... Haiti samozřejmě nelze vynechat! Prohlížím si tato i jiná místa pomocí Google Maps a Google Earth, čtu si o nich na specializovaných webech, prohlížím si fotky - a sním.

Otázka samozřejmě zní: "Chci tam cestovat doopravdy?" Ne, vskutku se nebudu vymlouvat na nedostatek peněz, času či zdraví. Je mi jasné, že kdybych opravdu chtěl někam cestovat, tak to prostě udělám. Problém je, že se ve skutečnosti bojím. Vždyť mně je ouzko i pokud mám jít mezi našince, které neznám! Nicméně si dovedu představit, že někam dorazím, překonám prvotní šok a zábrany, a pak si to i užiji. Jen ta opravdová motivace asi ve skutečnosti není tak silná. Bude jednou? Kdo ví? 

A pokud jde o sny o emigraci: Ale ano, jistě, kdybych se opravdu chtěl sbalit a usadit se třeba v té Uruguayi, bylo by to realizovatelné. Ne snadné, ale dalo by se to udělat. Dokonce i práci a nějaké uplatnění bych si tam nejspíš našel. Jenže to, alespoň pokud mne k tomu nedonutí něco skutečně drastického, neudělám, protože i když umím leccos, je jen jedna věc, kterou umím opravdu dobře – používat češtinu - jazyk Karla Čapka, Jana Wericha, Miroslava Horníčka a dalších mých nedostižných vzorů. Proto nejspíš nikdy neopustím lid této země – lid často k uzoufání pitomý, plný rasistických a xenofobních předsudků, ale hovořící nejkrásnější z řečí, jež znám.

 

O tomto povídání můžete diskutovat jak přímo pod ním,

tak i bez přihlášení a anonymně, ale jen slušně, ZDE.

Autor: Jaroslav POLÁK | pátek 22.3.2013 10:23 | karma článku: 8,76 | přečteno: 370x

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Další články autora

Jaroslav POLÁK

Horizonty událostí (skica)

„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.

6.4.2022 v 11:11 | Karma: 8,51 | Přečteno: 452x | Diskuse | Poezie a próza

Jaroslav POLÁK

Její krásný oči (skica)

„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.

4.4.2022 v 21:58 | Karma: 13,85 | Přečteno: 415x | Diskuse | Poezie a próza

Jaroslav POLÁK

Zamyšlení nad celníkem a farizejem

Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.

13.2.2022 v 15:38 | Karma: 10,86 | Přečteno: 411x | Diskuse | Společnost

Jaroslav POLÁK

Názorové bujení

Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.

9.2.2022 v 10:00 | Karma: 7,51 | Přečteno: 162x | Diskuse | Miniblogy

Jaroslav POLÁK

Kratochvilné vyprávění

„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.

7.2.2022 v 18:56 | Karma: 11,27 | Přečteno: 308x | Diskuse | Poezie a próza

Nejčtenější

Novým papežem se stal americký kardinál Prevost, přijal jméno Lev XIV.

8. května 2025  18:45,  aktualizováno  19:54

Sledujeme online Novým papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost, oznámil z baziliky sv. Petra...

Zemřel Jiří Bartoška, charizmatický herec a prezident karlovarského festivalu

8. května 2025  13:53

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Byl dlouholetým prezidentem Mezinárodního filmového festivalu...

Nový poplatek za televizi a rozhlas: kdy se platí poprvé zvýšený a komu vznikne dluh

5. května 2025  14:53

Od 1. května se zvýšil poplatek za televizi a rozhlas. Pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun...

Nekontrolovaně k Zemi padající sovětská sonda se zřítila do Indického oceánu

9. května 2025  18:35,  aktualizováno  10.5 13:09

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu ráno kolem osmé hodiny...

Rusy rozzuřil hořící Kreml na ponožkách českého zmocněnce. Darebák, zní z Moskvy

9. května 2025  12:08

Řádnou vlnu emocí v Rusku vzbudil český vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný....

Krmit zrána musejí už i šéfové farem. Pracovat v zemědělství se lidé nehrnou

13. května 2025

Premium V českém zemědělství stále chybí kolem 5 000 lidí, situace se pomalu zhoršuje, říká v rozhovoru...

Turecký zlom. Co znamená složení zbraní kurdských povstalců pro Erdogana a Západ

13. května 2025

Premium Historická dohoda končí letitou válku, která si vyžádala desítky tisíc životů. Rozhodnutí turecké...

Chybějí tisíce policistů, nedostatek trvá už deset let. Další hrozí, že odejdou

13. května 2025

Premium Jsou to jednoduchá čísla: na začátku roku 2015 sloužilo u policie 39 497 policistů, o pět let...

Bulharsko je blíž na cestě k euru. Obyvatelé se bojí zdražování

13. května 2025

Bulharsko se připravuje na přijetí eura, kterým by se v nejchudší zemi Evropské unie mělo začít...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 606
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1350x
Narodil jsem se 5. března 1975 v Brně, kde také žiji. Zajímám se o pravoslaví, filosofii, religionistiku, fotografování a literaturu. Politicky jsem demokratický levičák. Nenápadně jurodivý.

Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Twitter
- Facebook
- Flickr (fotografie)

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.