Podzemní řeka (báseň)

Báseň z devadesátých let věnovaná Brnu, místům, jež již neexistují, a samozřejmě hlavně Dagmar a Majklovi D.

Podzemní řeka
 

V podzemí města

řeku uvěznili

na jejím břehu

potkani švitoří

Zazdili chodby -

a jen sny bláznům zbyly

že se přec někdo

zas do vln ponoří

Cítím Tě, řeko

raněná přítelkyně

Najít tak cestu –

brankou v podzemí

Navždy Tě obejmout -

snad z lásky?

ze soucitu?

Napořád zmizet,

odkázat Tajemství...

Chtěl bych to udělat

dokud ještě vidím

záblesk duhy v dálce

Zbyly by kruhy

na vodě

Na Ponávce.

***

Své připomínky, polemiku, podněty a náměty adresujte prosím na autorův e-mail [e-mail]