Darth Vader jako filozof

Současná pravidla českého pravopisu umožňují psát slovo, jehož doslovným významem je "láska k moudrosti", jak se „s“ tak i se „z“. Osobně dávám přednost variantě starší a přemýšlím o sobě jako o filosofovi, nicméně, jak uvidíme, i to „z“ má cosi do sebe.

Předně musím ovšem říci, že problémy spojené s modernizací pravidel českého pravopisu nepokládám za otázku života a smrti, oproti jiným problémům světa i české společnosti jsou vcelku nepodstatné. To však na druhou stranu není důvod, proč si na toto téma nepopovídat.

Proč dávám přednost variantě se “s“? Slovo “filosofie“, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σοφια (sofía, moudrost, zdatnost), znamená, jak již bylo řečeno, lásku k moudrosti. Moudrost je tedy σοφια, což je také pěkné ženské jméno (Sofia, Sofie), jehož počeštělým ekvivalentem je Žofie. Pakliže tedy počešťujeme filosofii, proč ne rovnou na filožofii? Tím v žádném případě nechci urazit žádnou Žofku – je to pěkné a úctyhodné jméno, a jak uvidíme, tvar „filožof“ se původnímu významu toho slova blíží mnohem více, než tvar „filozof“. Ale nepředbíhejme.

Jsou zde jisté praktické důsledky záměny „s“ za „z“, jež spočívají ve vzniku nekonzistence se slovy etymologicky spřízněnými. Máme-li povolený tvar filozofie, (patrně proto, že to protože máme sklon takto vyslovovat), pak je třeba připodotknout, že s tou “zofií“ nejsme nijak zvlášť důslední. Když filozofie, proč ne zofisma? zofistika? zofistikovaný? Zdá se mi, že “filozofie“ má prostě více důsledků, než například “prezident“ či “diskuze“. I to je důvod, proč zůstávám staromilsky u Sofie a nedělám z ní Zofii ani Žofii.

Je zde ovšem ještě jeden pádný důvod, proč nepoužívat nový způsob psaní. Existuje totiž řecké slovo ζόφος (zofos), které znamená chmura, mrákota, tma, temnota, temno, strana temna, tmy, temná říše.

Filozof by tudíž měl být milovníkem temnoty a chmur a jeho typické zpodobnění by pak...

...spíše než takto:

...mělo vypadat takto: