Zákaz kouření je proti duchu ústavy

Myšlenka zákázat kouření v hospodách je principielně protiústavní. Listina základních práv a svobod jasně deklaruje dvě věci - všichni občané jsou si rovni v důstojnosti i právech a dále klade důraz na ochranu soukromého majetku i soukromého obydlí.

Nikdo nemá právo mi nařizovat jestli mí hosté v mém podniku smí dělat to či ono. Jen majitel smí rozhodovat o tom, jak to v jeho podniku bude vypadat - on je ten, kdo nese rizika, jeho podnik je jeho soukromý majetek a stát do soukromého majetku smí zasahovat jen ve výjimečných a  řádně zdůvodněných případech.

Kuřáci i nekuřáci mají stejná práva. Všichni se svobodně mohou rozhodnout zda půjdou do zakouřené putyky nebo do voňavé nekuřácké kavárny. Tuhle svobodu volby má nekuřák, ale kuřáka o ni chceme připravit. 

Státy, které zakázaly kouření v restauracích navíc protiústvním zákonem ohrozili ekonomickou prosperitu mnohých podniků. Moc statistik zazím k dispozici není, ale zdá se, že trzby mnohým restauratérům skutečně klesly. Další hospodští v mnohých zemích zákaz nerespektují nebo obcházejí zřizováním tzv. kuřáckých klubů. Omílané tvrzení, že se zákony protikuřákům jsou ve výsledku všichni spokojení je nehorázná lež.

Nevidím jediný veřejnoprávní důvod, proč by mi měl někdo nařizovat, co se smí a nesmí v mém podniku, který běží za moje peníze. Pokud se rozhodnu že u mě si může zapálit každý, kdo bude mít chuť je to moje volba a právo, protože podnikatelské riziko nesu já. Ne úředník, ani politik. A také je to můj majetek. 

neplatí ani záminka ochrany zaměstnanců. Pokud jako číčník nastupuju do práce činím tak s tím, že vím v jakém prostředí budu pracovat. a pracovní smlouvu podepisuju dobrovolně. V daleko horším prostředí pracují hutníci nebo kaliči. Stejně jako číšníci za to berou berou příslušné peníze. 

Pokud kuřáci - stejně jako obézní nebo nezodpovědní řidiči stojí naše  zdravotnictví více peněz, ať si zvýšené náklady zaplatí - to je fér. 

Nekuřák, kterému kouř vadí ať si najde jinou hospodu - ostatně pokud nekužáci touží sedět v nekuřácké hospodě nikdo jim nebrání zřídit si hospodu vlastní. Žádný kuřák je nebude nutit, aby v nich kouřili. Taková blbost napadne jen nekuřáka.

Ostatně jestli jsou nekuřácké hospody tak výhodné jak se nám snaží média podsunout, proč nevznikají spontánně? Ne, že by nebyly - nekouří se třeba v pražském Pivovarském domě, ale poptávka po nekuřácké hospodě prostě není tak velká. Byť v budoucnu určitě poroste.

Státní zákazy a regulace nidky nepřinesly nic dobrého - kvůli zákazu se kouřit nepřestane. A ani nevidím důvod proč by se přestat mělo. Auta zabíjí mnohonásobně víc - způsobují ročně miliardové škody. Přesto nikoho nenapadne omezovat osobní silniční dopravu. A že je to třeba jako soli. 

Tuky (hlavně ty mléčné) zabijí ročně tisícinásobně víc lidí jak cigarety - ani tady se dramatická opatření nechystají. A že by byly prospěšné víme asi všichni.

Naší přirozeností je, že naše radosti nám často škodí - i to patří k naší svobodě volby. Nikdo, ani sebechytřejší poslanec, lékař nebo úředník nemá právo mi ji brát.

Jaroslav N. Večerníček