Růžové ZOO na železnici

Velký Ombudsman Českých drah řeší údajně v průměru 4 (slovy čtyři stížnosti denně.) za 270 000 korun měsíčně. Za přepážkami tu samou práci ale v řádově více než desetinásobném objemu dělají nádražáci po celé republice za méně než desetinu Fejkova platu.

To, že miláček médií Petr Fejk dostal tuhle kvazi práci za státní prachy bylo jednoduché.

Generálnímu řediteli ČD Žaludovi podle jeho vlastních slov kdosi Fejka přivedl a on se mu líbil. A když se mu zalíbil, tak si ho už nechal a po jistém přemýšlení mu našli pozici odpovídající jeho kvalifikaci. Tedy líbivá tvář za velké prachy. Kritéria výběru holt odpovídají sexualitě šéfa. Nic proti ní. Problém je přece jinde - statisícová odměna pro Nečasovu sekretářku je stejná krádež veřejných peněz jako dotování hezouna Fejka. Pokud se mi holka či frajer líbí, tak ho pozvu na večeři. Souhlas. A ne za státní, ale svoje. Protože když to půjde z mojí kapsy dojde mi, že za 270 000 si už pořídím celý gay klub nebo Perlovku.

Na rozdíl od mnoha jiných, mně až tak nevadí staré vlaky - myslím, že jsou často lepší, než ty nové předražené zmetky s elektronickým otevíráním dveří u záchodu. Minimálně dokážou ještě dobře sloužit (když nemrzne).

Vadí mi rušení spojů v regionech, vadí mi stále dražší jízdné, absolutně nekonkurenceschopné proti autobusům. Vadí mi kamionová doprava a neschopnost drah dostat velké náklady na železnici.

Nevím jak dnes, ale už snad před deseti jezdilo jen do Prahy z Plzně devadesát kamionů a cisteren denně. Přestože přímo do pivovaru vedou koleje. Mimo zápis jsem se dozvěděl, že jedním z důvodů ukončení přepravy piva po dráze jsou časté krádeže. Co na to Žaluda s Fejkem?

Lidé na dráze dělají spostu práce, mnohdy za málo peněz. Pak jsou tu typy jako ex generální Bazala, současný Žaluda, kteří za gigantické peníze, převyšující platy prezidentů, páchají hlavně škody. Pravda, Bazala zřejmě stamilionové až milardové, Žaluda živí velkoryse pouze své miláčky.

Problém spočívá v jediném - výběr šéfů Českých drah je stejný jako u Fejka: Zvířátko se mi líbí, je poslušné (třeba k němu můžu vodit milenky), tak si ho koupím.

Šéfové státních podniků ovšem nemají být luxusní zvířátka na hraní. Potřebujeme tam tažný dobytek, který bude žrát co nejmíň a udělá den, co den, kus tvrdé práce. Jiný smysl jejich funlkce nemají. Nejsou to od toho, aby státní podniky dojili ale stát má to nejlepší dojit ze svých manažerů. Pokud užitek nedávají, darmo žerou erární seno a ještě se chovají jak liška v kurníku, pak by mělo být řešení jediné, zavolat Kubišovou nebo rovnou s nimi do kafilérky.