Proč o pivu píší baby z kavárny?

MF dnes přišla asi před týdnem s vděčným letním tématem - pivo. Problém je, že ho psaly dvě dámy, které pivo znají maximálně z reklamy v pauze Rodiných pout. Jistě milé a hodné - ale naprosto neznalé jak tématu, tak novinařiny. 

Z vlastní zkušenosti vím, že novinář je notorický neodborník  - jeho práce je ale hodnotná  v tom, že vyslechne skutečné odborníky a jejich sdělení zestruční a přeloží do lidštiny. Nikdy by ovšem neměl zapomenout na vlastní názor - musí být kritický ke všemu, co mu ostatní předkládají. 

Dámy píší o pivo Tesco 10 za 7,30 kč. Troufnu si o takovém pivu  pochybovat - a to z jediného důvodu - tohle pivo bude Tesco Výčepní pivo - se stupňovitostí mírně nad 9 procent. Jen autorce někdo řekl, že v Tescu mají v plechu desítku - protože  v lidech stále přetrvává dojem, že výčepní pivo je desítka. Paradoxně to byly právě testy MF Dnes, které první veřejnosti sdělily, že až na vyjímky ty takzvané desítky desítky nejsou. Díky za ně. Proto také na láhvi už léta není napsáno 10 stupňů, ale kouzelné slovo výčepní, pod kterým se schová i devítka. To platí také o ležáku - drtivá většina ležáků jsou jedenáctky - jen ze setrvačností jim lidé říkají dvanáctky. Nezazlívám to pivovarům - ty k tomu nutí naprosto špatně nastavená spotřební daň z piva.

S dokončením textu jsem si počkal a do Tesca se šel podívat - zmíněná desítka za 7,30 kč nebyla opravdu ani desítka ale dokonce ani výčepní pivo "skorodesítka" ale lehké pivo na pomezí 8 až 9 stupňů. Plechovka byla označena jako výčepní pivo ale - obsah alkoholu 3,5 procenta napovídal osmičku až devítku a také cena 7,30 nebyla v kategorii desítek v plechovce. Tesco prodává ještě další výčepní pivo v plechu - s obsahem alkoholu 4 procenta a v ceně před deset korun. Tohle už zřejmě bude něco blízkého desítce. Ani tady ovšem označení 10 stupňů nenajdeme.

Samozřejmě neplatí ani výkřik autorky, že točené je lepší - z jediného důvodu - točené i lahvové je jedno a to samé pivo. Mnoho gourmentů dává naopak přednost lahvovému - kvalita tu je zaručená daleko víc, než u točeného, kde pivo ještě ovlivní styl točení, hnací médium i samotné výčepní zařízení.

Vcelku lze říct, že obě autorky nejspíš v redakci dostaly úkol a zhostily se ho nejjednodušším způsobem - skoukli internet a pak mezi dvěma kávičkami zavolaly dvěma komerčním firmám. Do Tesca a na e-shop pivomil. 

V případě autorky článku "Když nemáte pivní pípu", se to zvrhlo zřejmě jen jeden telefonát a výsledný propagační text o e-shopu pivomil.cz. Provozovatele portálu, obchodníka s pětilitrovými pivními soudky, vydává za odborníka na pivo a tento odborník nám vypráví o tom, jaké že je pivo sycené bombičkami s CO2 vysoké kvality. Pro laiky: CO2 se v profesionálním pivovarnictví jako tlakové médium už dávno nepoužívá, protože kysličník uhličitý se do piva vstřebává a činí ho nepitelným.

A samozřejmě se dočteme jen o produktech na jedno brdo, které spojuje to, že se prodávají ve zmíněném e-shopu a v Tescu.

Škoda zahozeného tématu - dnes se už dají koupit přenosné či domácí výčepy na profesionální úrovni - nikoli amatérské předražené hračky od pivomila. Výčepy designové do moderních kuchyní s vlastním kompresorem anebo na plynné směsi s dusíkem. Dá se koupit překrásná designová lednice se zabudovaným výčepem na pětilitrové soudky.

Pochopitelně tu nepadla zmínka o tom, že každý, slovy každý pivovar a minipivovar v téhle zemi, vám prodá nejen velmi levně sudy s pivem,  a můžete si vzít třeba jen malé třicetilitrové (někde jsou i patnáctky). Všude vám za symbolický nebo malý poplatek půjčí pípu i profesionální přenosný výčep s chlazením a kompresorem. To vše vás vyjde nehorázně levněji, než krámy z e-shopů. Proč se tohle čtenáři nedozvědí? To ví jen pivomil a jeho dívčí parta.

Rady mistra v točení piva jsou pak úsměvné. Točit pivo na jeden zátah je marketingový trik Prazdroje. Ostatně samu soutěž vymyslel Prazdroj. Nic proti Prazdroji. Je to moje rodina. Uznám, že tah to byl dobrý a stal se mantrou novodobých piv. Moderní velkotovární piva už totiž neumí udělat čepici, takovou jakou ji známe ze starých obrázků a filmů. Pepík Krýslů z Plzně a jeho tým proto vymysleli takzvanou hladinku - mokrou nízkou pěnu, která je do roviny s okrajem sklenice - začali ji před léty razit jako novou normu pro spávně čepované pivo. Samozřejmě, další výhoda takto točeného piva je rychlost - lidi v pizzerii prostě chtějí pivo hned.

Takové pivo ovšem nevypijete na ex, protože bude nejen mírně podchlazené, ale také nebude dostatečně provzdušněné. Pěna u tohoto piva vám moc dlouho nevydží a nepočítejte s tím, že bude kroužkovat. Pivo, jak říká jeden kamarád výčepák, se nedá vyblejt - musí se udělat. Ostatně i v Mekce Prazdroje u Tygra se pivo vždy roztáčelo. Jak je tomu dnes už nevím.

To, že dvě novinářky sepsaly bezobsažný výcuc z internetu je pochopitelné - stejně tak by si poradily i s ponožkami nebo pracími prášky. Jak je ale možné, že tohle přeslo přes vedoucího vydání a přes editory? Copak v redakci nesedí jediný chlap, který by věděl, co je to pivo? Anebo alespoň normální ženská?

Vše souvisí s obecným pohledem na pivo. Pijeme ho téměř všichni ale nic pro nás prakticky neznamená. Strašná škoda - kam se na pivo a svět s ním spojený hrabe víno. Ovšem kam se na vinaře hrabou pivaři. Ti si svého nápoje váží a umí i to málo co mají dobře prodat.