Zločin tisíciletí

91 let od největší pohromy pro lidstvo

To co se stalo v Rusku na skolnku 1. světové války nesnese srovnání s žádným jiným mocenským převratem v dějinách. Nebylo to však tak jednoduché, jak jsme se učili v socialistické škole. 

Lenin si za teoretický základ zvolil učení Karla Marxe o nutnosti zničení kapitalismu cestou proletářské revoluce. Tu se po svém návratu do Ruska, ze Švýcarského exilu pokusil, žel Bohu úspěšně, uskutečnit. Při jeho cestě přes válčící Německo mu velice pomohly německé vojenské kruhy, které si slibovaly od vnitřního rozložení carského Ruska rychlé vítězství ve válce. Sice to dopadlo jinak, ale svou úlohu vlastně splnil.

V mnohém se však Lenin od Marxe ve své teorii i praxi odchýlil. Dával mnohem větší důraz na individuální vůdcovství a svou intuici, než na kolektivní rozum strany. V tom se podobal spíše svým fašistickým následníkům, ať to byl Musoliny nebo Hitler. Šel se svými pochopy z Čeky cestou nepředstavitelného teroru, kdy třídním nepřítelem mohl být označen kdokoliv a s celou rodinou byl popraven nebo zavřen do Gulagu. Lenin vytvořil v Rusku atmosféru všude přítomného strachu a udavačství.

Leninova spolupráce s Německem se rozvíjela i po válce. Lenin se vzhlížel v německém státním kapitalismu jako vrcholu organizace a podle něho i řídil svůj komunisms. Němečtí vědci a inženýři pomáhali i později budovat zbrojní továrny za Uralem, protože ve své zemi po prohrané válce zbrojit nemohli. Paradoxně naučili Rusy vyrábět kvalitní zbraně, které pak vyvrátily Třetí říši. Několikrát měla Leninova revoluce i namále, jak ekonomicky tak vojensky. Nerozhodný postoj evropských zemí a Ameriky však nechal tomuto zrůdném režimu přežít.

Bylo to proti Bohu. Bylo to proti lidskosti. Bylo to popření všeho co dokázala evropská civilizace za tisíciletí vytvořit. Tato rakovina se začala následně rozlézat po velké části světa. Jediný kdo dokázal už tehdy toto zlo rozeznat a doporučoval ho zastavit, byl Winston Churchil. Žel Bohu ho nikdo v Evropě nadšené z konce války neposlouchal.