Hledám pozitiva

Když byl poprvé zvolen za prezidenta republiky Václav Klaus, tak jsem byl nadšený a nemálo jsem pro to i udělal. To nadšení mě postupem doby přecházelo až do úplného zklamání. Z volby Zemana jsem zklamán, takže mě může jen příjemně překvapit.

Jeho první vystoupení před kamerami tomu však moc nenasvědčovalo. Jeho vystoupení se jízlivostmi, povýšeneností a možná i nepříliš skrytými hrozbami, směrem k novinářům jen hemžilo. Zajímalo by mě, jak se před večerním rozhovorem cítí Václav Moravec, kterého také zmínil. Doufejme, že to byl jen Zemanův povolební šok z vítězství a do své role reprezentanta státu se postupně vpraví.

Jeho okolí svým skandováním "Ať žije Zeman" silně připomínalo jiné, stále živé a v paměti nezapomenuté "Ať žije ...."  něco jiného. A to jeho " ... a se mnou příjde zákon ... ", doufám neznamená omezení demokracie. Pro novináře, ani pro nikoho jiného. 

Velký pozitivem voleb bylo vyburcování české, zejména mladé, veřejnosti k úžasné aktivitě a uvědomění si, že stojí za to se politiky účastnit. Na tom se dá stavět.