Hrůza: Jágr skončil až jedenadvacátý
Předesílám, že z časopisového žebříčku „TOP 75 PLAYERS“ nic nevyplývá a samotnému Jágrovi je nejspíš zmíněné pořadí lhostejné i proto, že má nyní jiné starosti. Nicméně se v diskusi pod článkem rozpoutala bitva o „mýtus Jaromíra Jágra a o národní hrdost“. Na pikantnosti jí přidalo, že na 20. místě těsně před Jágrem se umístil slavný český brankář Dominik Hašek a tito dva mají podle mnohých prý protichůdné politické názory.
Článek na Sport.cz vášně v diskusi sám podnítil tím, že v úvodu napsal: „Podle statistik jednoznačně patří Jaromír Jágr k největším legendám NHL všech dob, v historických tabulkách bodování je před ním jen nedostižný Wayne Gretzky, mezi střelci před ním figuruje vedle Gretzkého ještě Gordie Howe.“ Statistiky jsou jasné, ale proč by podle nich měl být někdo legendou? Slovo legenda totiž znamená buď literární útvar vyprávějící o životě a skutcích světců, potažmo o význačné osobě, nebo vysvětlující text, nebo rozšiřovaná nepravdivá zpráva, zkrátka výmysl.
Co z toho by se mělo vztahovat na Jágra? Buď tedy autor článku či já nechápeme správně význam slova legenda, nebo to autor článku myslel tak, že patrně nejúspěšnější český hokejista je někým, o němž se vyprávějí legendy. V Česku je to pravda, protože zprávy o Jaromíru Jágrovi či rozhovory s ním jsou v médiích každou chvíli. Na severoamerickém kontinentu to však tak horké nebude, čímž se dostávám k jádru svého textu.
Jádro spočívá v tom, že mnozí lidé u nás trpí představou, že jsme pupkem světa, což ústí do provinčního nacionalismu, jehož výrazem zase je, že nám celý svět ubližuje a chová se k nám nespravedlivě, když neoceňuje stejně, čeho si ceníme my. V diskusi pod článkem se nezřídka objevoval názor, že je Jaromír Jágr známý po celém světě. V „hokejovém světě“ jistě, ale ve světě obecně ne. Myslím, že v Jižní Americe, Asii, Austrálii, Africe a v Oceánii zná Jágra málokdo. Ani v Evropě a v Severní Americe není příliš známý mezi lidmi, kteří se o hokej nezajímají.
Už kdysi jsem tady psal o seriálu videí „Jak nás vidí svět“, která se připravují v Austrálii. Tehdy jsem psal, že se seriál „orientuje sice především na české jídlo, jež uvařil náš kuchař působící v australské restauraci, které je pak předkládáno náhodným cizincům z různých končin světa k ochutnání a ohodnocení. Nicméně už také hledali Českou republiku na mapě, zhlédli tři české filmy, poslechli si několik českých zpěváků, poznávali známé české sportovce, hodnotili vzhled a oblékání našich politiků... Na tom seriálu je hodnotné, že se opravdu jedná o náhodné lidi, kteří nemají žádný důvod se vůči České republice a lidem zde žijícím nějak vymezovat nebo stylizovat“.
A jak tam dopadli naši slavní sportovci? „Cizincům ukázali fotky Petry Kvitové, Jaromíra Jágra, Gabriely Koukalové, Tomáše Rosického a Martiny Sáblíkové a měli určit, kterému sportu se věnují. Jako tenistku odhadla Petru Kvitovou pouze jedna Číňanka, ale nikoli proto, že by ji znala, nebo věděla něco o jejích úspěších, ale protože je hezká, což prý tenistky většinou bývají. Gabrielu Koukalovou kvalifikovali například jako plavkyni, tanečnici, krasobruslařku nebo tenistku. Martina Sáblíková podle nich dělá moderní gymnastiku, jízdu na koni, curling či nějaké bruslení. Tomáš Rosický je buď hráč kriketu, golfista, hokejista nebo fotbalista, či konkrétně ruský fotbalista. Jaromíra Jágra otipovali jako ragbistu, případně prý provozuje hasičské soutěže.“
Nejedná se pochopitelně o nějaký objektivní průzkum, ale určitý obrázek poskytuje. Takže si to shrňme: mnozí lidé na světě neumí naši zemi ani najít na mapě, nemají sebemenší představu o naší současné společenské a ekonomické situaci, státním zřízení, o naší historii a kultuře, neznají naše osobnosti, a dokonce si i někteří Rakušané myslí, že za jejich severní hranicí žije převážně neveselý zemědělský lid, který se zabývá lisováním slunečnicového oleje a výrobou věžních hodin. V Severní Americe to nebude ohledně znalostí o nás lepší.
A za tohoto stavu někteří v diskusi pod článkem o žebříčku nejúspěšnějších hokejistů NHL v jednom severoamerickém hokejovém časopisu prezentovali dojmy typu, že Jaromír Jágr byl podhodnocen, neboť pochází z východní Evropy a jeho politické názory redaktorům onoho časopisu nevoní. Kromě toho někteří také tvrdili, že redaktoři onoho časopisu hokeji nerozumí a že nestáli nikdy na bruslích. Jsem přesně opačného názoru. V hokejovém časopisu by redaktoři, kteří hokeji nerozumějí, neuspěli, ale jsem přesvědčen, že ti redaktoři netuší, jaké politické názory zastává Jaromír Jágr ve své vlasti.
Kolikrát jsem si už myslel, že mě žádná další lidská blbost neudiví, ale pokaždé se najde nějaká nová, která to dokáže. Je to na jednu stranu k smíchu, ale na druhou stranu dost děsivé. Lidé, kteří mají takové zmatky v hlavách, jsou totiž snadno manipulovatelní. Stačí jen podchytit jejich ublíženecký nacionalismus a z legračních názorů se stane hrozivá síla. Tím hrozivější, že je naprosto tupá, asi jako razící štít.
Jaroslav Kvapil
Pravda o Červené Karkulce
Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.
Jaroslav Kvapil
Ježíš na krumpáči
Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.
Jaroslav Kvapil
Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety
Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.
Jaroslav Kvapil
Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu
(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.
Jaroslav Kvapil
Ruský voják v zákopech bojuje… za vás za všechny?
Rajchlova demonstrace na pražském Václavském náměstí se maskovala za název „proti bídě“ a sám svolavatel se nejspíš moc snažil, aby uřezal co nejvíc proruských, proputinovských rohů trčících z davu... Všechny ale neuhlídal.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Česko zasáhly silné deště. Voda zaplavovala ulice, ničila stromy
Česko v noci z pátku na sobotu zasáhl silný déšť. Středočeští hasiči kvůli tomu zasahovali u třech...
Zemřel sériový vrah z prasečí farmy. Podlehl zranění násadou od koštěte
Patrně nejhorší sériový vrah v dějinách Kanady Robert Pickton, který si odpykával doživotní trest...
Blinken hovořil se ministry Saúdské Arábie, Turecka a Jordánska, řešili příměří v Gaze
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken v pátek večer telefonicky hovořil se svými protějšky ze...
ANALÝZA: Donald Trump je vinen 34krát. Nastává nová éra americké politiky
Premium V procesu, který bude Spojené státy ještě hodně stát, získali demokraté možnost říkat v...
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 990x
https://kvaj.blogspot.com