Přelidnění - válka s názvem "Člověk vs. Země"

Jeden můj přítel mi vloni na podzim řekl, že způsob, jakým žije dnešní lidstvo (a ještě je na to kolikrát pyšné), způsobuje Zemi "rakovinu". Má ve své podstatě pravdu. Dnes je nás zde skoro 7 000 000 000, ale kolik z nás chápe, že na Zemi jsme úzce závislí a že Země vládne nám a nikdy to nemůže fungovat opačně? Kolik z nás se řídí jejími zákony a ví, že pokud je poruší, mohou se objevit problémy, které v masivnějších případech mohou vyústit v rozvrat její rovnováhy, což přinese problémy nám samotným?

Nevypadá to, že by takových lidí bylo mnoho. Místo abychom byli Zemi vděčni za výborné podmínky pro život a obdivovali její rozmanité krásy, svůj vlastní domov si dobrovolně ve velkém ničíme a bohatství přírody je mnohým z nás dobré leda tak pro materiální zisk. Taková je filozofie dnešní "geniální" konzumní společnosti. Je nás tu 7 miliard, mohli bychom společnými silami přírodě hodně pomáhat, jenže když většina z té masy jen bez ostychu bere a bere a nic nedává, logicky si podřezáváme větev pod vlastníma nohama a ohrožujeme vlastní budoucí existenci. To těm hlupákům, co jde jen o peníze, nedochází?
Kdybychom Zemi okrádali alespoň "lidsky", jenže my si z ní všechno bereme naprosto chladnokrevně k ostatním bytostem a mnozí z nás ani neprojeví lítost, když kvůli naší touze po bohatství vyhubíme pár živočišných nebo rostlinných druhů. "Nu což, příroda je bezbranná, já - člověk - jsem tu Pán, já si můžu dělat co chci a nezajímá mě, že to zvíře kvůli mně trpí." Že jo?
Soudím tedy, že vztah mezi námi a Zemí se dá nazvat jako "válečný". Ale proč? Co nám ta planeta udělala? Tento článek bude hlavně s doprovodem jednoho videa a řady obrázků. Ty mluví za všechno, a proto není potřeba nějakého zvlášť dlouhého komentáře...

peta.org

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ano, vytvořili jsme si svět plný zla, nenávisti, závisti, nestydatého chtíče a ničení - a já otevřeně říkám, že něco nutně musí přijít, abychom konečně prozřeli a uvědomili si smysl svého bytí. Nic jiného na nás neplatí. Zapomněli jsme se totiž radovat z toho, že tu jen můžeme být (taky bychom tu být vůbec nemuseli), zapomněli jsme mít rádi sebe i přírodu, zapomněli jsme, jaké to je být skutečně šťastný. Radši máme bezcitnou hmotu, své ego a prachy. Jak dlouho myslíte, že to bude pokračovat?
Rok 2012 symbolizuje jen konec jednoho světového cyklu. O tom už jsme tu mnohokrát psali a hodně článků na toto téma ještě přinesu. Zvěsti o definitivní apokalypse jsou lživé – ve skutečnosti se jen těžko hledá prorok, který by pro dnešní dobu předpovídal záhubu. Záhubu proroci předpovídají jen konzumnímu systému závislému na hmotě. O novém světovém cyklu po apokalypse mluví shodně například dosud mimořádně přesní Mayové, indiáni Hopi, Nostradamus, Bible a mnoho dalších proroků. Podle nich má v dnešní době dojít „nanejvýš” k sérii katastrof, jimiž se ovšem planeta tak zvaně „očistí” a přejde do Zlaté éry, kde žádné z výše uvedených utrpení již nebude existovat. Takže žádný konec v pravém slova smyslu!
Ten přechod do dalšího věku ale možná nemusí být tak jasný. Je možné (a podle mě spíše pravděpodobné), že abychom do něj mohli projít, musí už v nejbližší době dojít k revoluci v našem kolektivním myšlení, kdy už to utrpení sami nebudeme chtít a nebudeme ho dále množit. Nemusí jít zdaleka o revoluci v myšlení všech – stačí, když se takto naladí jen menší část lidstva a výsledek bude brzy vidět všude (čím více lidí bude myslet pozitivně i s ohledem na druhé a na přírodu, tím více se to logicky projeví v celé světové evoluci).
Lidičky, uvědomujete si, že drtivou většinu zla si pořád jako hlupáci způsobujeme úplně sami? Dochází vám, že jsme si to sami vytvořili? A pak se bojíme konce světa... Je to k smíchu až k pláči. Vždyť si ho svými činy přivoláváme sami! Kdybychom si planetu celá staletí sami nerozvraceli, všechno by bylo jinak! Záleží vždycky na lidstvu samotném, v jakém světě chceme žít a podle toho se k sobě (tedy k lidem okolo) a ke svému domovu (k planetě) chovat! A při tom nikdy nesmíme zapomenout, že částečky toho lidstva jako celku jsme my – jednotlivci, kteří onu kýženou pozitivní změnu mohou odstartovat.
Chceme tedy konec utrpení? Chceme tu změnu v podobě Nové éry? Chceme se začít chovat konečně lépe a vytvořit svět na jiných hodnotách a bez utrpení? Pokud ano, něco pro to už teď dělejme! A začněme u sebe. Teď je k tomu mnohem větší příležitost než kdy jindy.
Rok 2012 a jemu předcházející období nesmíme brát jako dobu konce, nýbrž jako dobu revolučních změn a velké příležitosti pro lidstvo, kdy můžeme všechno to utrpení a hmotnou závislost přestavit do jiné, mnohem příznivější podoby. Poučme se z těch šílených chyb a začněme žít jinak. Ale pozor! Strach z konce tomu novému tvoření a myšlení opravdu nepomůže...

 

 

Fenoménem roku 2012 se zabývám již několik let, hledám souvislosti mezi proroctvími, aktuálním děním, vědou a duchovnem a na Internet také zveřejňuji články, které vydávám na svém webu http://fenomen2012.ic.cz. Dále pak spolupracuji se serverem http://gnosis9.net.

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jaroslav Krejčí | úterý 7.12.2010 17:47 | karma článku: 15,52 | přečteno: 3861x