Komunismus, kapitalismus – oba póly nikam nevedou

V diskusi pod svým předchozím článkem Žijeme v otroctví a šílené nevědomosti – kdy si to uvědomí všichni? jsem si všiml příspěvků, v kterých mě jako autora nazývají různí lidé „rudochem“ nebo „komunistou“. A to ačkoliv jsem o svém názoru na politiku ČR neřekl ani slovo. Tento článek bych tedy rád věnoval svému názoru na tu dnešní politiku, abych situaci osvětlil.

V první řadě bych rád konstatoval, že je velmi primitivní míchat do každé diskuse politiku a jen politiku. Pokud jde konkrétně o můj výše zmíněný článek, o stav české politiky jsem v podstatě nezavadil – přesto jsem byl lacině nazvaný komunistou. Viděl jsem ovšem i diskuse, kde v reakci na zprávy o povodních a utrpení lidí nějakcí „inteligenti“ reagovali slovy „volili jste si Nečas, co chcete?“ a podobně. A takový styl diskuse už opravdu bolí. Myslíte si, že takové příspěvky jsou chytré? Vyplavila snad voda jen voliče občanských demokratů nebo vytopila i nějaké voliče ČSSD a KSČM? Rozhoduje snad v téhle věci politika, kdo je vytopený velkou vodou? Jděte do háje s politikou - a zvlášť v takových vyhrocených situacích. Ten, kdo takto diskutuje podobných problémech v přírodě, jen ukazuje svou vlastní naivitu a hloupost. Co kdybyste se ve vztahu k těm povodním raději začali ptát, proč jich je letos tolik za sebou, přičemž Rusko spálila vedra a požáry? Vám to snad nepřijde podivné?

No, teď už k tomu mému názoru na politiku.

Komunisté: Všechno je všech; jsme dělnický národ; náš systém je ten nejskvělejší, ani nikam nesmíš cestovat, jak jsme dobří; SSSR je náš věčný přítel, ruská vojska jsou vždycky vítána. Bůh neexistuje, věřící pronásledujeme. Máš-li s námi problém, mírni se nebo skončíš jako Horáková!

Můj komentář: Je sice hezké, že komunisté měli trochu pochopení pro obyčejné lidi a pomáhali jim tak, aby třeba s výplatou i vyšli, ale je snad normální, aby za názory druhých popravovali? Je normální, aby z lidí dělali hlupáky a tvrdili, že ruská vojska jsou tu vlastně pro naše dobro? Proč lidem omezovali cesty za hranice? Proč jim v tom bránili? Jak mohli přesto říct, že jejich systém komunismu je ten „nejskvělejší“?

Já osobně proto nemám rád komunisty – i když dávali více přednost dělnické třídě, bohatší až nestydatě obírali (to je nerovnost, která vede jen k nespokojenosti a chaosu) a ze svého lidu dělali otroky. Hráli si na geniální vůdce národa, ale byli to laciní totalitáři, kteří dávali přednost jen části svého lidu.

Demokraté: Jsi svobodný; zabezpečuj se jen materiálně a využívej peněz, jak nejvíce dovedeš; podnikej, dělníky k prosperitě nepotřebujeme – stačí jim tedy minimálka, aby neměli ani na nájem; náš systém je ten nejskvělejší; cestuj si kam chceš; my taky cestujeme – za Tvoje daně; USA jsou naši věční přátelé, jejich vojska jsou vždy vítána, stejně jako gigantický radar. Máš-li problém v práci, svobodný občane, ozvi se, za vyhazov neručíme. Nezaměstnanost je sice velký problém, sehnat jinou práci je velmi nesnadné, protože každý podnikatel šetří a všechno krachuje, ale ten problém není náš, proto snížíme podporu v nezaměstnanosti... Jsme svobodní! Máš-li s námi problém, můžeš vystoupit na náměstí, ale protože s námi nesouhlasíš, Tvoje požadavky jsou hned rudě komunistické a nebereme Tě vážně, vysmíváme se Ti.

Já osobně tedy nemám rád ani klasické dnešní demokraty. I když je fajn, že lidé mohou konečně svobodně cestovat za hranice (pokud na to mají peníze) a svobodněji projevovat své názory (a to ani není tak úplně pravda, když demokraté tvrdí, že jejich systém je nejskvělejší a všechny ostatní myšlenky než ty jejich jsou komunistické), rozkrádá se stát, aniž by si svoji chybu demokraté přiznali (před nástupem demokracie byl státní dluh celého ČSSR kolem 30 mld., teď je to jen za ČR asi bilion) a téměř všechny příznivé kroky vedou k bohatším (opět se tu tedy projevuje nerovnost mezi lidmi, která vede jedině k nespokojenosti a chaosu - jen obrácená).

Za dob komunismu jsme byli v zadnici SSSR, teď v USA. Kde je rozdíl? Jen ve světové straně; my asi nemůžeme být prostě suverénní Česko, my vždycky musíme být někomu podvoleni (dříve Varšavská smlouva, teď EU a NATO).

Systém kapitalismu nutně vyžaduje dobře placené zaměstnání, protože se pořád všechno zdražuje (s odkazem na stav cen na západě Evropy), ale minimální mzda leckomu nestačí ani na úhradu nutných položek jako nájem, inkaso, energie, vodné, stočné... (a tady se o výši příjmu v záp. Evropě rádo mlčí, přestože 2/3 obyvatelstva ČR má podprůměrný plat).

Až vlivem neustálého zdražování zkrachuje nadmíru malých firem a ekonomicky slabých lidí, pak si všichni uvědomí, jak i ta „dělnická spodina“ je potřebná pro chod tohoto systému. Nebo snad například součástky do auta a auta samotná vyrobí člověk sedící u počítače provádějící administraci?

Spousta lidí opravdu má velké problémy vyjít v tomto systému. Práce je málo placená, pokud chce najít kvalitnější zaměstnání, nelze to, protože nikdo nepřibírá, každý hlásí plný stav a firmy, které dříve prosperovali třeba i staletí, již dnes neexistují. Čím to, že až po listopadu 1989? Hlavně že se ceny všeho zvyšují, dokonce i ceny elektřiny, přestože je využívána stále více. Není tedy v té „skvělé“ dnešní demokracii a kapitalismu přece jenom nějaká zásadní chyba, která opět vede jen k masové nespokojenosti a chaosu?

A tak lze konstatovat, že i demokraté jsou politici, kteří jen lacině dávají přednost jen části svého lidu, stejně jako komunisté. A stejně tak je to s přízviskem "nejskvělejší systém". V tom si komunisté i demokraté můžou podat ruku, i když ani ti ani ti nemají pravdu...

Žádný systém, který upřednostňuje jednu skupinu obyvatel nad druhou, není bezchybný. Tedy ani komunismus ani kapitalismus nelze brát jako geniální a bezchybný systém. Všichni z nás jsou lidé, nelze nás oddělit od sebe. Když se o to někdo snaží a dokonce to praktikuje, nemůže čekat pozitivní výsledky. A ta negativa se dříve nebo později prostě projeví. V roce 1989 byla tím projevem nespokojenosti revoluce; teď to může být opět revoluce, pokud se trpící lidé zase sjednotí (a jejich hodně, jen na sjednocení zatím kašlou) nebo bankrot České republiky, a to zcela vážně, zvláště teď v době krize.

Celý tento systém je totiž chtě nechtě provázaný, proto když se skutečně zlikviduje mnoho lidí s malým příjmem a malých firem, bude prostě problém, stejně jako když se utrhne jedna očko řetězu (jako provázaného systému). To je ten konečný důsledek nerovnosti, kdy jedni živoří a druzí mají na pět aut (kapitalismus), nebo kdy k jedněm se dostává jedna podpora za druhou a druhým se bere a bere (komunismus, socialismus).

Skutečnou spokojenost je tedy třeba hledat jinde než v komunismu/kapitalismu. Je třeba hledat takovou cestu, aby co největší počet lidí (pokud možno všichni) byli se stavem spokojeni. Pak bude klid a i nenávist v diskusích, založená na věcech pramenících z politiky, se stane minulostí. Jak se ale dívám, jak se dívám, politika založená na takovém systému dnes v podstatě v celém světě neexistuje. Neměl by se tedy problém řešit úplně jinak než jen přešlapováním ve známých, dnes existujících politických systémech?

V 80. letech 20. století proběhl v Oregonu ve Spojených státech na první dojem možná směšný experiment. Obyvatelé Rádžníšpuránu - města, které má mnoho společného s indickým prorokem zvaným "Osho" a které se samo o sobě svou kulturou od ostatního světa značně odlišuje, se rozhodli podrobit psychologickému výzkumu. Lidé zde se na dobu čtyř let zcela odloučili od vymožeností dnešní doby, přestali využívat výhody, které máme na každém rohu, naprosto se prostě odtrhli od života dnešní konzumní společnosti, jež ovládá svět, a začali žít v harmonii s přírodou i okolními, leč jinak třeba cizími lidmi. Možná bychom tomu mohli říkat indiánský nebo přirozený způsob žití. Nastolili mezi sebou skutečné přátelství a skutečné souznění, o němž si my můžeme (zatím) nechat jen zdát. Nebyli vůči sobě konzervativní, prostě jen žili a plně respektovali jeden druhého.

Psychologové na konci celého experimentu nakonec prokázali, že lidé v těchto sobě bližších podmínkách mimo jiné trpěli daleko méně i depresemi a jinými psychologickými problémy patrně jen proto, že prostě žili v souznění s ostatními a navzájem si nijak neubližovali...

Více o Rádžníšpurámském experimentu zde.

Čili tady by mohla být cesta k opravdové spokojenosti všech. Otázka je, jestli to přijmeme nebo se tomu zase jen vysmějeme a hodíme to za hlavu, stejně jako to děláme s řadou dalších věcí, aniž bychom s nimi byli skutečně seznámeni...