- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Článek navazuje na předchozí příspěvek do blogu „Jak se nebát vystupovat na velké konferenci – část první: Teorie“. V něm jsme pro konferencí neznalé čtenáře zavedli slovníček užitečných pojmů (pojmy podtržené v tomto článku si tam můžete najít), popsali základní typy aktivního i pasivního vystoupení na velké konferenci a úskalí, jež s sebou přinášejí, a formulovali několik pozitivně laděných shrnujících závěrů, ze kterých vyplývá, že na velké konferenci může vystoupit každý, kdo mluví k tématu, vyzná se ve své práci a zná jazyk konference.
Celým předchozím příspěvkem se jako stín pohybuje tajemná nebezpečná postava troublemakera, česky „potížisty“, jenž se v několika exemplářích vyskytuje na každé velké konferenci a pro úspěch vaší přednášky je důležité se na něj dobře připravit. Proto mu budeme nyní věnovat speciální článek složený z následujících částí:
Charakteristika troublemakera
V celém článku budeme namísto hezkého českého ekvivalentu „potížista“ používat původní anglický název „troublemaker“, který ostatně už v posledních dvou dekádách zdomácněl i v Čechách a je intuitivně pochopitelný i pro neznalce angličtiny. „Troublemaker“ vznikl složením dvou slov „trouble“ (česky potíže, ale i „trable“) a „maker“ – podstatného jména odvozeného od slovesa „make“, tj. dělat, činit.
Stručná a výstižná definice troublemakera zní následovně:
Troublemaker je účastník velké konference, jehož cílem není rozšířit si vzdělání a/nebo navázat kontakty se specialisty v oboru, ale lstivě rozbít co nejvíce vystoupení účastníků konference zákeřně pokládanými a do nekonečna rozvíjenými doplňujícími otázkami.
V odborných kruzích je dobře známo a doloženo, že zvláště schopný troublemaker dokáže rozbít i několik po sobě jdoucích přednášek v sekci, které se zúčastní, a tím rozbít celou sekci. Případná koordinovaná spolupráce troublemakerů v několika paralelně probíhajících sekcích může narušit průběh celé velké konference.
Identifikace troublemakera
Přítomnost obávaného troublemakera na sekci je životně důležité zjistit co nejdříve, abychom mohli okamžitě zvolit a nasadit vhodný způsob boje s ním. Výskyt alespoň dvou z následujících šesti rysů posluchače vaší přednášky je statisticky významnou indikací přítomnosti troublemakera a výskyt tří a více rysů indikací hraničící s jistotou:
Důležité dodatečné poznámky k identifikaci troublemakera:
Asi v deseti procentech případů zjistí šťastný přednášející, že indikace troublemakera byla planým poplachem a jeden nebo více příznaků typických pro něj vykazuje hotelový host, který do přednáškové místnosti zabloudil omylem. Je to sice lepší než mít pár metrů od vás nasazeného troublemakera, ale vaší přednášce to ani tak moc nepomůže.
Zvládnutí troublemakera
Strategie boje s troublemakerem důsledně kombinují prvky preventivní, pasivní a aktivní obrany a vyžadují dobrou přípravu. Přednášející, který má za sebou alespoň deset let pravidelných vystoupení na velkých konferencích organizovaných ve všech zeměpisných šířkách a délkách má samozřejmě při souboji s troublemakerem velkou výhodu. Mnohaletý teoretický výzkum a verifikace a validace metod navržených špičkovými odborníky boje s troublemakerem dal vznik pěti fundamentálním strategiím jeho eliminace:
Poznámka. Pokud troublemaker není mužem, strategie AA1 a AA2 jsou prokazatelně neúčinné a strategie EFL je sice účinná, ale nevhodná.
PP strategie zvládnutí troublemakera
Tato jednoduchá a ne vždy účinná strategie spočívá v preventivní organizaci umístění naší prezentace na konferenci takovým způsobem, abychom zvýšili pravděpodobnost, že nebude troublemakerem navštívena, popřípadě omezili pravděpodobnost, že bude přítomným troublemakerem přímo ovlivněna. Strategie využívá následujících poznatků:
AA1 strategie zvládnutí troublemakera
Omezuje se na slovní interakci mezi přednášejícím a troublemakerem.
Příklad: Na základní frázi „Ale je tady jen jeden problém…“ reagujeme okamžitě (bez ohledu, zda si to myslíme) slovy „Jsem přesvědčen, že v tomto zcela triviálním případě opravdu žádný problém nemůže vzniknout“.
Využívá univerzální pomocné fráze přesunující interakci s troublemakerem v prostoru a v čase.
Příklad: „Váš námět je velice zajímavý, myslím, že bychom ho měli probrat při diskusi večer (na pláži, u sklenky vína, zítra před plenární sekcí, přes e-mail)“.
Užití pomocných frází pro transfer v prostoru a čase musí být uvážlivé a organizovat transfer do průsečíku prostoru a času, ve kterém se troublemaker zaručeně nebude nacházet! Zkušení a bohatí přednášející, kteří pro účely likvidace troublemakera najali placenou společnici (viz AA3 HT strategie níže), zařadí mezi její úkoly i získání informací o odletech všech identifikovaných troublemakerů a situují schůzky s nimi až do doby, kdy se nacházejí v letadle nejméně 1 500 kilometrů daleko (1 500 kilometrů je statisticky bezpečná vzdálenost, při které se již pilotovi s troublemakerem na palubě vyplatí při problémech s motory přistát na bližším letišti a nevracet se zpět do místa konference).
AA2 strategie zvládnutí troublemakera
Tato strategie se používá na vytrvalejší troublemakery. Kombinuje zásady strategie AA1 s pokročilejšími technikami blokování přístupu troublemakera k obsahu vaší přednášky, jako například:
Pokud rozdáváte před prezentací výtisky vašeho referátu, na troublemakera se nedostane (pomocné heslo: „troublemaker nemá“).
Při vašem vystoupení umístíte vlastní tělo do průsečíku zobrazení vašich slajdů na plátně a očí troublemakera (pomocné heslo: „troublemaker nevidí“).
Nepodstatná (nenapadnutelná) fakta a závěry vyslovujete při přednášce nahlas a pro celý sál, důležité a zpochybnitelné body stranou, pouze k části publika, otočen od troublemakera v pravém úhlu (pomocné heslo: „troublemaker neslyší“).
Poznámka: ani středně vytrvalý troublemaker často nebývá příliš odolný, nevydrží nepohodlí AA2 strategie a dobrovolně odchází.
AA3 HT neinvazivní strategie zvládnutí troublemakera
Používá se pro velmi vytrvalé troublemakery se zanedbatelnou úrovní sebereflexe a vyžaduje vytvoření a spolupráci anti-TB týmu. Hlavní myšlenkou je umístění člena anti-TB týmu do blízkosti troublemakera s cílem odvést jeho pozornost od vaší prezentace.
Základní variantou anti-TB týmu je spolupracující duo přednášející-vyrušující, přičemž vyrušující by měl být opačného pohlaví než troublemaker. Vyrušující zapojuje různé prostředky odvádění pozornosti troublemakera typické pro (společenský) styk, sílu zbraně volí podle míry odolnosti troublemakera až k vyčerpání všeho, co ještě nezpůsobí v přednáškové místnosti skandál.
Vhodným členem anti-TB týmu je mladá stážistka nebo asistentka. Pokud z vaší firmy cestují na konferenci více než čtyři přednášející, vyplatí se pro ně angažovat profesionální placenou společnici, která se vyzná. Kromě toho, že při dobrém načasování všech firemních vystoupení (nesmějí se překrývat, protože společnice se nemůže rozpůlit, i když byste to třeba chtěli) totálně zdecimujete všechny troublemakery, kteří se vaší firmě připletou do cesty, po seznámení účastníků konference s vaším anti-TB týmem prudce vzroste vaše popularita.
Prostředky odvádění pozornosti troublemakera mohou být i velmi přesvědčivé, ale měly by být v dané chvíli lokálně decentní (určené jen pro jeho smysly) a neměly by narušovat průběh prezentace pro její ostatní účastníky. Není nic horšího, než rozptýlit pozornost většiny publika a nechat troublemakera stále ještě polovzrušeného (vaší přednáškou).
Ti z vás, kterým ve firmě zavedli úsporný režim a genderově rozvinutý anti-TB tým si nemohou dovolit, se mohou pokusit do AA3 HT strategie eliminace troublemakera zapojit chairmana sekce. Zkušený chairman dobře ví, že eliminace troublemakera je i v jeho zájmu.
EL (EFL) strategie zvládnutí troublemakera
Jde o akci poslední záchrany, která by měla být omezena na řídké případy troublemakera s prokazatelně medicínskou diagnózou. Při této uplatnění této strategie už bohužel vynuceně dochází k výraznějšímu narušení průběhu vašeho vystoupení. Strategie spočívá v dobrovolném (EL) nebo nedobrovolném (EFL) odstranění troublemakera z místnosti.
EL varianta využívá k přemístění troublemakera smyšlené záminky (telefon, přeparkování, známá osobnost dychtící po troublemakerovi, přednášející jehož vystoupení narušil troublemaker předchozí den a chtěl by se s ním sejít atd.)
EFL varianta je založena na postupu přímočaré nedobrovolné fyzické eliminace troublemakera. V případě případě fyzicky zdatného troublemakera varianta EFL také vyžaduje vytvoření a práci širšího anti-TB týmu. U velmi mladého troublemakera může vše vyřešit fyzická likvidace jeho mobilu. U velice starého troublemakera je dobrou praxí mít v záloze kolečkové křeslo. Velmi bohaté firmě, která posílá na velkou konferenci deset a více expertů, se vyplatí pro dobré fungování EFL varianty rozšířit anti-TB tým přímo na místě o člena fyzické ostrahy blízkého nočního klubu.
Závěr
Troublemaker je realitou, která se spolu s množstvím dalších faktorů může podepsat na úspěchu vašeho vystoupení. Proto je nutné být na výskyt troublemakera připraven a dobrou individuální nebo týmovou prací redukovat jeho vliv na minimum.
Důležitá poznámka: Postupy troublemakera je potřeba dobře znát i z toho důvodu, abyste mohli obhájit vlastní jednání v případě, že vás neoprávněně jako troublemakera označí nějaký přecitlivělý, neurotický přednášející, jenž nemá pro své závěry postačující argumenty.
Další články autora |
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...