Ani z velké mezinárodní konference není nutné mít strach, když člověk ví, jak to chodí.

1. případ: Příspěvek zaslaný k posouzení dvěma nezávislými experty, jestli bude přijat. Potvrzení o přijetí přišlo obratem, rychleji než SMSka na přihlášení se do banky s textem, že váš příspěvek byl odborně posouzen a přijat, uhraďte příslušný poplatek...

2. případ a pohled z druhé strany: Jako "Member of International Scientific Committee" jsem dostala až v průběhu konání konference k podpisu seznam příspěvků, které jsem "doporučila k přijetí".

(Berte to jako reakci i na 1. část, ke které jsem se dostala až tímto vaším blogem. Karma+)

Ano, oba případy jsou typické, mně se zatím stal jenom ten první.

Měl bych tři poznámky:

1. Já jsem měl vždycky pocit, že motivem trabemakerova chování je ukázat, jak je chytrý. Že celé auditorium si o něm vytváří právě opačný názor, mu nedocházelo.

2. V některých případech trabemaker čekal na vystoupení svého osobního rivala a na tom si smlsnul, ostatní přednášející nechával na pokoji. V tomto případě tedy šlo o malou pomstu.

3. Většinou trabemaker jde na nervy předsadajícímu sekce a ten mu neuděluje slovo. Nejlepší je, když se hlásí o slovo dva nebo tři posluchači, pak toho otravu předsedající přehlídne. Když se hlásí í slovo jen otrava, nezbývá, než mu slovo udělit, ale pak po dvou větách předsedající řekne, že už vypršel čas, ať si to proberou v kuloárech.

Nakonec bych měl prosbu: Rád by vás kontaktoval můj známý z Kanady, který má stejné příjmení jako vy. Můžete se mi ozvat na jileklad@seznam.cz ?

Nejen, ze je z Kanady, ale tez hraje uz 59 let bridge.

Troublemakera bych zkrátila na troubu a hned je po starosti