Také jste si všimli „kolik se náhle na sociálních sítích i tady na blogu vynořilo abstinentů?“ Těch „tatíků s pivním pupkem a černými brýlemi, mladých ostrých hochů s originálními názory i návštěvníků tichých čajoven“,
kteří „všichni křičí: Pan XY, pan YZ i pan YX jsou opilci! Pijí rum! Becherovku! Zelenou! Nezaslouží si být nazýváni slušnými občany!"
https://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=777892
Jsem málo všímavý, když jsem si ničeho takového nevšiml? Když ani nevím, kdo zde na blogu má pivní pupek nebo kdo je abstinent? A pokud má někdo ze zdejších blogerů nadváhu, ani netuším, jak bych mohl vědět, že to není prostá nadváha (jež může mít rozmanité příčiny) ale pivní pupek. Dokonce mne to ani nezajímá, na rozdíl od paní Valíkové. Opravdu je mezi zdejšími blogem skupina lidí, kteří všichni křičí, že kdo pije výše zmíněné destiláty, si nezaslouží být nazýván slušným člověkem? Opravdu je tu takováto sekta, která je natolik pyšná na svůj odpor k alkoholu, že uráží ostatní občany, kteří se nevydali cestou abstinence? Opravdu je nutné připomínat Adolfa Hitlera proto, že byl abstinent? Pro pořádek uvádím, že jmenovaný byl těžce závislý narkoman, podobně jako jeho soukmenovec Hermann Göring.
Paní Valíková si ve svém článku povšimla i abstinentů s černými brýlemi. Jako bych byl opravdu nejen nevšímavý, ale i poněkud nedůvtipný. Já ani nevím, kdo nosí sluneční brýle, kdo dioptrické se slunečním filtrem a kdo černé. Ani nechápu souvislost mezi údajnou abstinencí zdejších přispěvatelů a černými brýlemi. Napadá mě jediná. Pokud se někdo neopanuje a ve své extrémní závislosti vypije i podezřelý obsah, nikoli tedy koze pití, a oslepne následně po otravě metylalkoholem, může se stát abstinentem snadno. Pak by měl i dobrý důvod nosit tmavé, neřku-li černé brýle. Slepec na blogu? No dobře, dnešní elektronické vymoženosti by mu to snad umožnily.
V článku paní Valíkové mne zaujalo připomenutí Winstona Churchilla, který i přes svou slabost pro alkohol vyhrál válku nad abstinujícím Adolfem Hitlerem. Ano. Přestože Winston Churchill rozpouštěl své deprese v alkoholu, dožil se vysokého věku. Když slavil své devadesátiny, dostal přes 70 tisíc blahopřání od státníků i obyčejných lidí. Jistě nejen pro jeho významnou roli ve válečných letech. Získal si úctu i tím, že Brity dokázal semknout, ačkoli jim nemohl slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.
PS: Pokud je tu opravdu pomatená sekta abstinentů, nechť si dají pohov. Paní Valíková se tu kvůli nim necítí bezpečně.
