Současná vláda ukazuje své měkké bříško

Jako omega samec ve vlčí smečce, který se podřizuje autoritě svých druhů, lehá si před nimi na záda a hlavu stáčí stranou, což znamená: Jsem slabý. Bezbranný. Plně respektující tvou moc a postavení ve smečce.

Zásadní změnou, kterou voliči  pětikoalice očekávali, byla změna kurzu západním směrem. K pojmenování podstaty té změny si pro zjednodušení můžeme vystačit s pojmy autoritářský režim a demokracie.

Posledním parlamentním volbám předcházel vleklý boj o veřejnoprávní média, zejména o Českou televizi. Významným aktérem byl Stanislav Berkovec se svým sběrem „kádrových materiálů“ před volbou členů Rady ČT.  Rovněž například členové Rady ČT Pavel Matocha  a Lubomír Xaver Veselý. Matocha zašel tak daleko, že několik redaktorů ČT nazval kvazinovináři, a vytknul jim probruselské postoje (jako bychom byli ve válce s Evropskou unií). Situace se vyvíjela tak bizarně, že nominantem do Rady ČT se stal i Pavel Černocký:

„Jsou zde přece i jiné civilizované národy, které prostě žijí jinak. Mám na myslí třeba prudce expandující Čínu anebo Rusko. Čína roste mnohokrát rychleji než celá EU. Rusko nezlomily ani sankce Evropské unie. (…) Zatím vládne názor, že demokracie sice není ideální, ale nic lepšího nebylo vymyšleno. Ale kdo ví? Ono to vypadá, že demokracie nemusí být tím ideálním způsobem jak spravovat stát.“

Otočení kormidla k Západu bylo jedinou možností, jak oslabit vliv Ruské federace, jež na naši společnost nepůsobí zdaleka jen vlastními prostředky hybridní války, ale i pomocí našich dobrovolníků. (viz výroční zpráva BIS za rok 2021). Ostatně jako i v jiných zemích, kde si Rusko mnoho let zajišťovalo a zajišťuje (kupuje) podporu vlastních zájmů, politiky i cílů, z nichž tím nejvýznamnějším je už rok Ukrajina.

Zvolení generála Pavla prezidentem České republiky je na Ukrajině vnímáno jako další pozitivní změna v zemi jejího spojence a hostitele téměř půl milionu jejích válečných uprchlíků. Postoj současné vlády k ruské (protiukrajinské) propagandě je „našimi“ Ukrajinci jistě také kvitován.

Ale onen vyhlášený boj s desinformacemi a lživou ruskou propagandou nepřeceňuji. Pětikoalici chybí smělost bránit i sebe samu. Jak bychom mohli s důvěrou očekávat, že bude všemi zákonnými prostředky chránit naši společnost, úspěšně štěpenou vytrvalou činností ruských ideologů a jejich služebníků? Vždyť pětikoalice nebyla schopna (ochotna) ani vzít vítr z šalebných plachet Andreje Babiše coby kandidáta na prezidenta. Ano, stála na straně generála Pavla, to ano. Argumentovala na jeho podporu. Ovšem.

Ale kdo si v té prezidentské kampani dovolil zarazit Babišovo srdceryvné hořekování nad tím, že i jeho syn byl zneužit příznivci pětikoalice? Kdo si dovolil mu na to odpovědět, že používá demagogii ve zcela ruském stylu (natřít černé na bílo a naopak)? Nebo se snad nevyjádřil soudce JUDr. Jan Šott jasně? Bylo na tom něco nesrozumitelného, že Andrej Babiš mladší nemohl být současně na dvou kontinentech? Bylo snad těžké pochopit, že jediným argumentem proti výpovědi vlastního syna bylo šermování s jeho diagnózou?  Což to nebylo to nejhorší možné vysvědčení pro kandidáta na hlavu státu? Když bylo dokonce jasně řečeno, že pan expremiér tak činil (pokusil se zneužít zdravotnickou dokumentaci vlastního syna), přestože věděl, kdo převod akcií podepsal.

Možná není snadné bez zábran stát na straně pravdy a spravedlnosti, když Stoka obtéká Dozimetr. Když možná hrozí, že ještě bude něco podemleto a vyplaveno.

Pětikoalice si i po zvolení Petra Pavla nechala znovu naplivat na štít. Andrej Babiš, zvedaje v pravici výtisk Praha IN, ji, a s ní i média, na brífinku hnutí ANO ostře a se vším důrazem obvinil jako původce té nenávisti, jejímž důsledkem byly neslýchané excesy učitelů na školách. A opět v ruském stylu a zcela v rozporu s elementární logikou (taktéž v ruském stylu). 

Neboť jaký by pro vyšinutého učitele (propadnuvšího nezvladatelné  vilnosti k pětikoalici) mělo smysl vybrat od studentů podepsané papíry se jménem kandidáta upřednostněného jejich rodiči? Odnesl by snad tyto nezákonně vynucené a nezákonně shromážděné osobní údaje na sekretariát jemu nejmilejší strany, aby se potěšila? Nebo na Magistrát hlavního města Prahy - odbor školství (kam by pro něho byla poslána sanitka s personálem)? Nebo si máme představovat, že si těmi od studentů vynucenými a několika slovy popsanými listy papíru vylepil zeď nad postelí? To proto mu nestačilo se jen impertinentně svých studentů zkusit vyptat? Ach jo. Pohádky nepoužitelné ani pro Nastěnky a Ivánky.

Ale pro ty méně ostražité to vyznívá jasně: Nebýt té nenávisti pětikoalice a jejích přívrženců, měli bychom onačejšího pana prezidenta.