Já nevím. Jak bych také mohl vědět, když ani strana považovaná za nositelku pravicových myšlenek v tom, zdá se, nemá jasno. Asi jsme nemohli očekávat, že se ODS pokusí nějak srozumitelně vyjádřit a vysvětlit své výhrady vůči Andreji Babišovi, tedy vůči jeho střetu zájmů. Pokud jsem ty výhrady dobře pochopil, jde o to, aby se pan Babiš nezačal na ministerstvu financí chovat jako šílenec.
SEBEREFLEXE BOLÍfoto. wikitriki
Aby z pozice rozhodovací moci nechtěl například zvýhodňovat své firmy tak, že by se občas zavřel ve své ministerské účtárně a svévolně, svobodně, nikým nekontrolován by si převáděl peníze ze státního rozpočtu na účty svých firem. Že by to bylo tak jednoduché? Pochybuji.
Jde tedy jen o závist? O závist těch, kteří preferují jiný způsob čerpání státních financí? Mám na mysli ten zavedený komplikovaný způsob převodu přes lobisty. Tedy ten způsob, pro který podle slétnuvších se účastníků kongresu ODS není třeba se bičovat. Když je představa sebereflexe vnímána a i pojmenována jako sebebičování, vyvstávají pochybnosti o upřímnosti vyslovovaných výhrad vůči jakémukoli jinému politickému subjektu.
Onen akcentovaný střet zájmů vyčítaný Andreji Babišovi bych chápal jinak, pokud by byl nezákonný nebo pokud by byl alespoň precedentním. Precedentní je zřejmě jen v tom majetku vlastněném panem Babišem. Političtí konkurenti Andreje Babiše měli dost času upravit zákonem, co je střetem zájmů. Ublížené fňukání je k ničemu. Přesněji – předjímání zneužití funkce připomíná postoj: podle sebe soudím tebe.
Pravice by se možná měla příležitostně zamyslet nad něčím jiným. Třeba nad tím, jak se koncentrace majetku v oblasti podnikání někdy projevuje negativně. Důsledky monopolizace předvedl jeden občan v USA tak názorně patnácti hrdinným záchranářům z 11. září, až některým tekly slzy. Zorganizoval pro ně léčebný zájezd na Kubu, protože jejich vlast jim neposkytla potřebnou lékařskou pomoc a péči. Někteří si tam i koupili léky, které byli doma mnohonásobně dražší(přesně 19x). Všude se dá něčemu naučit.
Monopolizace trhu ovlivňuje i vztah ke spotřebitelům. Ale toho si Babišovi političtí konkurenti nevšímali ani u obchodních řetězců. Trpěli jim mnoho let jejich socialistické manýry. Nebo komunistické? Zpupnost pod ochranou státu. Jako by spotřebitel ani neměl právo vědět, co jí. Dá se něco takového vytknout Andreji Babišovi? Nic takového jsem dosud neslyšel. Neslyšel jsem zatím ani jednu stížnost, že by firmy pana Babiše dávaly na trh potraviny nekvalitní, šizené, s nadutou lehkomyslností, jako by se nejednalo o stravu, ale o žrádlo.
Nemusíme si tedy dělat ani ty nejmenší starosti, že by se u ODS schylovalo k nějakému sebebičování. ODS se umí chopit biče zatím jen tím egostřežným způsobem.
