Micíku, Micíku. Kolikrát ti mám říkat, že nemáš nosit domů rejsky a vůbec už je nemáš pouštět živé za botník. Aby sis to konečně zapamatoval, tak ti dnes povím, co je to superinfekce a proč bychom si na ni měli dávat velký pozor.
Superinfekce je nákaza již nakaženého jedince. V jeho těle se následně množí dva odlišné kmeny parazita, třeba viru. To bývá malér. Při jednoduché infekci si musí parazit svého hostitele šetřit. Jestliže by se v něm množil příliš rychle, hostitel by mu dříve umřel a on by tak nakazil málo nových hostitelů (měl by nízké reprodukční číslo). Při superinfekci se pravidla mění – paraziti jako by si řekli: proč se množit pomalu, když mi hostitele stejně zabije jiný, méně šetrný kmen parazita. Jestliže v prostředí dochází k častým superinfekcím, tedy když jsou paraziti v prostředí velmi hojní, a zejména když v něm koluje mnoho geneticky odlišných variant parazita, začnou postupně vyhrávat ty z nich, které se v hostiteli množí maximální rychlostí. Takoví paraziti svému hostiteli nejvíce ubližují, tedy mají nejvyšší virulenci. Jestliže je například v zemi A je 5x větší riziko infekce než v zemi B, je tam automaticky i 25x větší riziko superinfekce. To znamená, že v zemi se nejen nakazí 5x více koček, ale nakazí se mnohem virulentnějšími kmeny parazita a mají tak mnohem větší riziko, že zemřou.
S rozvolňováním epidemiologických opatření rychle stoupá počet nakažených; ještě rychleji však stoupa počet mrtvých. To, že u nás zatím umírá mnohem méně nakažených koronavirem než v jiných zemích není dáno jen kvalitou našeho zdravotnictví a naší větší odolností v důsledku očkování proti tuberkulóze. Je to dáno i tím, že v důsledku účinných epidemiologických opatření tu máme zatím málo superinfekcí, a tudíž nám zde kolují „hodnější“ varianty viru. Když by ses, Micíku, chtěl nakazit opravdu zlým parazitem, tak bys měl zajet do země, kde epidemii nezvládli, kde jsou povoleny akce pro mnoho koček, kde kočky chodí dál do školy, nemusí nosit na veřejnosti roušky a podobně. Moc dobré bude, když v zemi nebude omezeno cestování, takže se tam budou moci potkávat nakažené kočky i ze vzdálených oblastí. V takové zemi bude nejen mnohem více infekcí, ale zejména mnohem více superinfekcí a mnohem více mrtvých.
Hmm, ale ty se asi nakazit zlým parazitem nechceš, co? Ty chceš ještě hodně dlouho lovit rejsky a užívat si drbání na bradičce. To ti schvaluji. Teda až na ty rejsky!
Milá Ívinko, kočko jedna přemoudřelá. Jasně, že v konkrétních případech je to celé trochu složitější, ostatně co není. Takhle jednoduše to platí u tzv. koinfekcí, tedy za situace, že se různí paraziti uvnitř hostitele vzájemně nijak neovlivňují. U typických superinfekcí si paraziti mohou uvnitř hostitele pomáhat, například když jeden z nich zde navodí imunosupresi, nebo si naopak škodit, když třeba jeden navodí imunitu vůči antigenům na invazním stádiích parazita a sám si tyto antigeny včas pozmění. Také je pravda, že u manipulátorů, tedy parazitů, kteří škodí hostiteli „záměrně“, například vyvolávají pomocí produkovaných toxinů průjem, aby se zbavili ve střevě konkurentů, mají superinfekce vliv na virulenci přesně opačný. Při superinfekci zvítězí naopak hodnější „sobecký“ mutant, který za sebe nechá manipulovat ostatní parazity, a místo do produkování toxinů použije veškeré své zdroje na množení. Spokojená? Tak se laskavě přestaň tvářit poťouchle a jdi dělat něco užitečného. Třeba poklidně vrnět.
