Všude

Nechce to každý, mít někoho, koho opravdu miluje? Mít se s kým sdílet a prožívat? Být lepší, dávat sebe?

Všude

Za kopečkem, za stromem, 
všude jsi, vidím Tě všude, 
na sedačce cestou autobusem, 
na ulici, v květině rudé. 
Ve spánku i v bdění, 
v odlesku slunce, 
v zrcadle vodním. 
S rukama vztaženýma, 
s úsměvem na tváři,
s očima zářícíma,
tak němé se vytváří.