Stopy svobody

Dnes tolik znásilněné slovo, svoboda. Paradoxně se někteří vězni koncentračních táborů cítili nejsvobodněji v rukách svých mučitelů. Nalezli totiž svobodu sami v sobě. 

Víš co je svoboda? Můj starý brachu!

Nebát se stínu, jen s kapkou strachu.

Odhodit pytle kamení v starém vaku

a otevřít oči s trochou smutné moudrosti. 

Jen málo chtít, nechat Adonise umřít,

být Prométheem denního slunce světla,

s vírou velikou, osud svůj rozprostřít

a tušit, i sudička proradná se možná spletla. 

Netřeba modliteb, ale Prorok pravdu měl, 

i to už jsi v temnotě dočista zapomněl?

Strhnout ty cizího bláta letité nánosy,

najít sebe i lidskost v chudé radosti.

Co povídáš? Žes pokoru nikdy nenosil?

A o svou osamělost ses nikdy Baala neprosil?