Super, dík

Já děkuji, pane Horníku

Moc pěkné verše ,Jaroslave. V kontextu vašich blogových příspěvků působí hodně autenticky.

Děkuji Vám moc, Viléme. I když tak úplně nevím, jak to myslíte

Svoboda je:

dívat se do mraků na slunce,

poslouchat vítr a šumění stromů

nebát se o své blízké,

milovat a být milován

někým, kdo je nablízku

a nemusí odejít

a nasazovat život za

svobodu...

Svoboda není daná,

není zadarmo musíme se za ni rvát, bránit ji, nemůžeme se pro ni svobodně rozhodnout. Prostě buď je nebo není...

Skvělé, Pavlínko. Není to škoda, jen do diskuze?

K podobnému závěru jsem došel, když jsem se díval zamřížovaným okénkem ze sklepního apartmá v Bartolomějské (v Praze) na přísně strážený dvůr.

Svobodného člověka mohou přinutit, aby dělal cokoliv, ale nikdy, by si myslel to, co chtějí.

Řadě zdejších diskutérů by taková poznávací exkurze možná pootevřela očka. Možná i pocítit bijící srdce strany na vlastní kožce.

Děkuji, pane Dvořáku. Raději se nebudu ptát, jak jste se tam dostal

Ne každý chápe obsah toho pojmu. Ne každý ví, že být vnitřně nesvobodný není rozhodnutí, ale smůla. Stejně tak k vnitřní síle a související vnitřní svobodě se nelze rozhodnout. Ani to to není věcí talentu, ale naopak štěstí. A přece lze se přičinit a přiblížit tomu stavu. Většinou. Zvláště když pochopen je obsah toho pojmu a když pochopena je té nesvobody příčina. Život je prostě bramboračka plná náhod, nehod a zahuštěná nevědomím.

Zajímavé, pane Herdo, ještě se k tomu vrátím, i když by mi vůbec nevadilo, kdybyst to rozvedl víc. Díky

Všechny ty kecy jak zlá vláda a EU omezuje naše svobody. Jediné na čem záleží je individuální vnitřní svoboda. Ta člověku poskytuje možnost volby, protože máme možnost se rozhodnout. Také rozhodnout mezi pohodlím a nepohodlím, protože svoboda s nepohodlím spojená je: platí se za ni. Ti, co nejvíc křičí budou na svobodě omezeni vždy, i kdyby žili v ideální, krásné společnosti, kde se budou všichni milovat a bude dovoleno úplně vše. Protože to oni sami se vnitřní svobodě omezují a volí pohodlí, nikoliv svobodu. Napsal jsi to přesně. Existovali vězni v koncentračních táborech nebo gulazích, kteří byli svobodnější než mnozí mezi námi v současné společnosti pohodlí. Bůh nám dal zkrátka svobodnou vůli. Hezký den Jardo

Skvěle napsáno, děkuji Ti, Honzo

what? svoboda je nebýt.

Jste svobodný. Nejste!

Dál jsem karmu

Jedině kdo se cítí sám (v sobě) svobodný, může být skutečně svobodným.

PS. Samozřejmě absolutní svoboda, která je nesplnitelným snem mnohých dnes a svoboda hlásat bez represe veřejně názory, za komančů nebyla a přesto se i v tom marastu mohl člověk uvnitř sebe cítit svobodně a tak se i chovat. Kdo říká, že to možné nebylo, kecá.

A možná, že mnozí byli mnohem svobodnější, než lidé dnes svázaní nesmyslným chtěním a technikou. Děkuji, pane Ráži.

Dobře ty ... starý brachu! Pohodový čtvrtek beze strachu.

Díky, Davide. Čekám....

V každé době lze svobodným být. V sobě. Ta svá nedá se nikým ani ničím vzít. Kdo o ní prosit chce, ten nejspíš bude bit. A kdo o ní chce kázat? Většinou ten, co tu tvou se ti snaží svázat

Velmi pravdivé, díky