Potěšil mě návrh kolegyně z blogu Šárky, zda bych ke knize nenapsal recenzi. Tímto jí přeji, ať je kniha úspěšná, mně se moc líbila.
Medková, Šárka, 1976 : Cesta do blikajícího pekla, 1. vydání, Náchod: Pointa: 2022, 152 s.
ISBN 978-80-7650-546-9
Šárka Medková se narodila v Mostě. Vystudovala střední zemědělskou školu, ale profesi se nevěnuje. Po desetiletém blogerském působení se rozhodla vydat svojí prvotinu s autobiografickými rysy: Cesta do blikajícího pekla.
Kniha se zabývá osudem Mileny, manželky a matky dvou dětí, v rozmezí jednoho roku a věnuje se její závislosti na hracích automatech. Monografie je rozdělena do množství kapitol, které nesou pouze časové označení událostí. Strukturálně by se dala rozdělit na tři části. První se zabývá postupným rozvojem poruchy, druhá část se věnuje životnímu pohybu ve lži a závislosti. Třetí, nejkratší, část popisuje snahu dostat se z kruhu ven a recidivám.
Z hlediska metodologie textu volí autorka a priori takřka neemocionální a v podstatě naturalistický styl psaní, kdy je zjevné, že suše podané události budou samy o sobě vyvolávat množství emocí. Čtenář není veden, pouze sleduje velmi autentický příběh a názor na hlavní hrdinku si může udělat zcela sám, protože paní Medková se nijak nesnaží Milenu omlouvat, takřka nepoužívá adjektiva ani příslovce. Používá spíše kratší věty ke zvýšení dynamiky textu, což jistě není na obtíž. K postavě je naprosto nemilosrdná a čtenáři nic nepodsouvá a nenalhává. Nutno podotknout, že zvolený jazyk je ještě poměrně jemného zrna oproti jistě mnohem horší realitě.
Kniha sama o sobě je graficky velmi jednoduchá a strohá, stejně jako text. Jediným bonusem je tvrdá vazba a vše provázející citace kapely Vypsaná fixa: "Dno je dobrý na to, aby sis ho prohlíd!"
Značnou částí knihy prochází jedna, ne úplně vyřčená, otázka, proč vlastně Milena hraje. Z nudy? Jak je zmíněno. Nebo proto, že chce vyhrát zpět to, co prohrála a později, aby zaplatila dluhy a mohla něco koupit dětem? Byť nakonec je jasné, že hraní se stalo Mileniným životním stylem a obsesní potřebou.
Čtenář má prostor naprosto naturalisticky a chladně sledovat pád ženy, která doposud byla vzornou manželkou a matkou. Autorka neposkytuje příčiny Milenina pádu, jen popisuje, toť vše. Ale popis je natolik autentický, že po přečtení knihy víte, jak vypadá gambling. Postupný pád do dluhové pasti, narůstající ztráta zájmu o běžný život a přátele, kteří se stávají pouhými zdroji financí pro nenasytný automat. Tak jako ustupují životní přátelé, přicházejí ti z herny, spodina společnosti, která je nakonec dostatečně popsána v krizových situacích. Celou knihou nás provází, kromě Mileny, několik postav. Dva synové, kteří pochopitelně trpí. Manžel bez kterého by Milena problém nepochybně nezvládla a "kamarádi" z herny, kteří jsou mementem celé knihy. Ukazují naplno, kam až se může lidská psychika dostat, ztráta jakéhokoli lidství i důstojnosti. Pochopitelně Mileniných hříchů je mnohem víc, ale v rámci recenze je nelze prozrazovat.
Pokud lze hovořit o slabinách knihy, pak je to několik kratších pasáží, které se věnují vnitřním procesům hrdinky, kde by přeci jen, subjektivním pohledem recenzenta, bylo záhodno více rozvést a barvitěji popsat stav Mileny. V knize je několik technických chyb, v podobě zdvojených slov či slov chybějících, což je zjevně chyba korektury, ale je jich minimum a výsledný dojem nijak nekazí.
Monografie je určena pro kohokoli, kdo se chce něco dozvědět o závislosti člověka na hracích automatech. Opravdu trefně popisuje, jak se mašinka dokáže "zažrat" do mozku své oběti, kdy nelze nezmínit krátkou pasáž z knihy, rodinná dovolená v Železné Rudě a návštěva Německa: "Zajímat se o to, jestli bych v eurech vyhrála víc než u nás? To byla deformace.". Knihu lze rozhodně označit za skvělý materiál prevence závislostí, formu terapie a důrazný vykřičník pro každého, kdo má sklony k závislostem.
