S otazníkem

V životě je to jako při šachu. Promyslíme plán, ten je však podmíněn tím, co při šachu zamýšlí náš soupeř, v životě osud. Arthur Schopenhauer

Ale, ale, tak cupitej, 

nedávej vale, nemíjej.

Vidíš i slepý jsi, kdo asi?

Sám jen stínem, prozatím. 

Taková skrytá kreveta, mistr popleta, 

tíha života prokletá, Amorek si asi zalétá.

Zas. Neviditelná ruka života, 

Tu a tam minulosti šlápota.

Trpělivosti zcela prostý, 

nepozval nechtěné hosty,

s radou i bez od starosty,

Zří i ne, stejně se nemine.

Věci jsou už teď dány, jaképak plány?

Ďáblíci nepozváni, Osudu nezabrání. 

Věčný strach, ten proklatý vrah, 

už leží na marách, na misce vah.

Ten zabiják krásy, a také spásy, 

máš krásné vlasy, už rostou klasy.

Tak slzami buzené dlouho, 

tou nekonečnou citu touhou.