Nespokojenost a frustrace obyvatelstva v rámci opatření boje proti Covidu stoupá. Čísla klesají pomalu a konec tvrdého lockdownu je v nedohlednu.
Již teď je jasné, že řadě lidí se k dnešním starostem přidají v následujících měsících starosti ekonomického rázu, pokud je již nemají. O to více je pochopitelné, že každý vládní přehmat jen zvyšuje vnitřní napětí řady jedinců.
Nic není černobílé a každá mince má dvě strany. Můžeme spekulovat o smysluplnosti nošení respirátorů či roušek v přírodě, můžeme být hrubě nespokojení s omezením mobility, ale opatření jsou nutná! Jsou všude ve světě, většinou podobně jako u nás. Hnutí antirouškařů je tlupa sobeckých lidí, kteří nejen že ohrožují sami sebe, ale především ostatní a to se není třeba bavit o potenciální zátěži pro již tak extrémně přetížené zdravotníky. Celosvětově přes dva miliony mrtvých je velmi vysoké číslo a především hrozba dalších, nebezpečnějších mutací je neúnosné globální riziko. V této chvíli čísla stoupají všude v EU, ale to v žádném případě neomlouvá vládní chyby. To, že jsme několik měsíců na špici všech statistik asi jen smůlou nebude.
Andrej Babiš a Jan Blatný prosí o trpělivost, v létě prý pojedeme na dovolenou, nic pokrytečtějšího jsem v poslední době neslyšel, kromě "story" na téma pudink. Pomineme-li asi ty nejzásadnější chyby, tj. neúnosně pozdní opatření na přelomu léta a podzimu a nesmyslné rozvolnění před Vánoci; to jsou zřejmě hlavní příčiny neustávajícího komunitního šíření (kromě nedisciplinovanosti menší části obyvatel), je tu řada faktorů, které logicky část občanů ČR natolik iritují, že ve všech důsledcích hloupě, ale také pochopitelně, vládním opatřením odporují. Excesy Romana Prymuly, chaotická vládní opatření, totální nekoncepčnost, organizační neschopnost, obří skrytá arogance vládnoucích činitelů, to je jen pár charakterizujících fragmentů činnosti vlády. Asi jsem stále naivní, ale až do zveřejnění zprávy NKÚ jsem odmítal myšlenku komplexního obohacování politiků na Covidu, v rámci nouzového stavu, teď již nemám pochybnosti. Tohle jednání mrchožroutů má budit důvěru občanů této země? Vytvářet klima důvěryhodnosti ve vládní opatření? Přičteme-li k tomu premiérovo hysterické a totálně nekompetentní jednání, kaše je rozlitá.
Je zákonité, že v každé rozsáhlejší skupině obyvatel se najdou nedospělí jedinci, kteří si řeknou: "Když oni, tak my taky". Je to hloupé, nezodpovědné, ale také pochopitelné. Čistě teoreticky vyžaduje demokracie bezúhonost volených zastupitelů. V dnešní době už to vyznívá směšně. Ale naprosto nulová sebereflexe vládnoucí garnitury násobí frustraci obyvatelstva zásadním způsobem. Tito lidé řídí stát? Na ně se máme spolehnout? Že nás vyvedou z následků covidové pandemie? Nic pozitivního. Zadlužující se země, skrytě vzrůstající nezaměstnanost, horšící se vyhlídky do budoucna. Bohužel, z hlediska zdravého rozumu, restrikce musíme dodržovat i přes to, jací lidé nám to nařizují. Máme být trpěliví. S kým? S Covidem? Nebo s vládou?
