Miluji výzvy k diskuzi v situaci, kdy stále více lidí vůbec neví, co to je. Jsou skálopevně přesvědčení o svých názorech, oponenty považují rychle za své nepřátele a kdokoli prezentuje odlišný názor, je z jiné planety.
Při druhých prezidentských volbách jsem seděl ve volební komisi jako zapisovatel v jedné nejmenované vesnici, kterou dobře znám. Členové komise byli velmi slušní lidé, bohužel naprosto (a do jednoho) slepě oddaní Miloši Zemanovi. Jednalo se o starší lidi, takže byli velmi vděční vždy, když jsem se mrkl na průběžné výsledky a velmi bujaře oslavovali jakýkoli procentuální nárůst Zemanových hlasů. Ani mě nenapadlo jim třeba jen naznačit svůj názor na jejich poloboha, nemělo by to smysl. Nevím jaký názor mají dnes, ale v té době jsem si říkal: Dalík, opoziční smlouva, Tvrdík, Gross, Setuza, atd. Moje tehdejší vysokoškolsky vzdělaná kolegyně se netajila tím, že volí Zemana. Na otázku proč, mi sdělila naprosto vážně: Má dobrý bonmoty. V dnešním pravidelném vystoupení Zeman opět dosáhl svých arogantních a naprosto nesoudných výšin. Trump je zločinec a Babiš prezidentem. Nemá tu smysl komentovat vyjádření k Trumpovi, ale uvědomuje si na Hradě vůbec někdo, že žijí naprosto mimo realitu tohoto národa. Normální člověk musí vidět kolem sebe, že Babiš má ve společnosti výrazně klesající podporu. Výsledek posledních voleb, diskusní fóra, sociální sítě, společnost, všude je vidět znechucení nad tím člověkem, ale náš nadstranický a smířlivý prezident vidí premiéra jako budoucího prezidenta. Babiše i Zemana spojuje evidentně mnoho věcí (vynechám-li tu nejzásadnější a to je spolupráce významných finančních skupin v ČR), jedna z nich je neschopnost diskuze. Babiš je typickým příkladem člověka, u kterého se opakované lži stávají pravdou. Čert to vem, problém je, že ve společnosti je stále dostatek lidí, kteří s oběma v tom paralelním světě žijí a při jakékoli vůli nemohou být státotvorní, už jen proto, že nejsou schopní reagovat na aktuální situaci adekvátně.
Pokud bychom tu měli jen tuto skupinu, ještě dobře. Bohužel tu máme voliče Tomia Okamury a jeho děsivé SPD, další paralelní svět, kterému se ovšem věnovat nehodlám. Mnohem děsivěji na mě působí lidé, kteří už jsou polistopadovou politikou tak znechuceni, že zkritizují naprosto vše, jen, aby si vybili frustraci, ukázali , jak do toho vidí, nasbírali někde nějaké nesmyslné lajky atd. Bojím, se, že tahle skupina je stále větší. Není nepochopitelná, ale státotvorná také ne. Stačí se podívat na komentáře k dnešnímu vystoupení ministra Havlíčka v OVM. Spousta lidí si nechce uvědomit, že ten člověk tam chodí (Babiš tam nepáchne) obhajovat často neobhajitelné. Dělá to velmi inteligentním způsobem, maximálně se vyhýbá lžím (narozdíl od svého šéfa) a vyvíjí maximální snahu obstát. Tím neříkám, že Havlíček je dokonalý, ale minimálně je evidentně schopný a má přehled o tom, co se děje. Je mi velmi líto, že působí v téhle neschopné vládě. Tak tvrdou kritiku si podle mého názoru nezaslouží. Úplně stejné jsou výstupy k opozici, zajímalo by mě, kde Bartoš selhal, že je tak ostrakizován. Ten, kdo argumentuje problémy Ústeckého kraje, je někdo, kdo tomu opravdu nerozumí. V žádném případě tu nechci opozici obhajovat, jejich postoje v rámci pandemie jsou příliš často na vodě. Je jasné, že vznikající koalice Starostové - Piráti je favoritem voleb a že především Bartoš bude více vidět, ale těch nenávistných reakcí je nepřiměřeně mnoho. Všichni jsou špatní, EU také, co tihle lidé vlastně chtějí?
Pojmenoval jsem jen tři skupiny, mohli bychom přihodit ty, co to vůbec nezajímá, trolly a já nevím, co ještě. Stále chci věřit, že většina lidí v tomhle státě se snaží být soudná a objektivní, snad budou mít prostor, to někde projevit. A doufám, že stále více lidí bude chápat, že dnešní doba nezájem, povrchnost či alibismus opravdu nepotřebuje, jinak nám tam zase nastoupí nějaký Zeman, Klaus či Babiš.
