Na současné situaci má podíl drtivá většina z nás

Trapné výlevy naprosté většiny politiků na Národní třídě k 17. listopadu jen podtrhují stav, kde je současná společnost. Asi jen málokdo jim věří. 

Většina z nás si dobře pamatuje Klausovo utahování opasků. Dokázal pobláznit většinu národa, který se pouze ptal, kdy v životní úrovni doženeme západní Evropu. Všichni se těšili. Klausovi zlomila vaz jen jediná věc. Nebyly to korupční skandály, mafiánské praktiky při privatizaci, rozkradení státního majetku a zcela stupidní kapitalizace strategických podniků. Byl to fakt, že odmítal pustit do země dost dlouhou dobu zahraniční investice. Zásadním způsobem to ovlivnilo klíčové období růstu země v devadesátých letech a přivedlo na výsluní Zemanovu ČSSD. Ten udělal jen jedinou věc, uzákonil investiční pobídky ve velkém rozsahu a ostatní nechal plavat. Ekonomika začala růst. 

Druhou věcí bylo, že celá mafiánská devadesátá léta zůstala prakticky nepotrestána. Někteří hráči byli zavražděni (Mrázek), někteří utekli (Kožený), ale drtivá většina z nich si vesele žije dál. Napakovaní jsou dost a užívají si výdobytků moderní společnosti. Příkladem může být velmi hloupé adorování Kellnera. Jeho PPF nebyla nic jiného, než jen o trochu více nablýskanější Agrofert. Propojení s Klausem a mnoho aktivit v Rusku. Víc není třeba dodávat. Úzus beztrestnosti zůstal. 

Na začátku nového milénia přibyl další zvyk. Tvářit se, že pracuji. To politikům sluší dodnes, včetně současné vlády. Stačilo a stačí dobře žvanit na kameru a do novin. Mistr světa je v tom Okamura, následovaný Babišem. Pochopitelně vládní politici jsou na tom jen o něco hůře. Takoví Válek nebo Stanjura, to jsou vzory nesoudnosti a neschopnosti. A výlet profesora Nutelly do Lídlu toho Slováka dokonce překonává. Člověk jen marně vzpomíná, kdy tu naposledy byla provedena nějaká důkladná a promyšlená reforma. Vše jede setrvačností. Současní mladí lékaři jsou toho jasným důkazem. Nechalo se to dospět do naprosto neúnosného stavu a teď hoří. A bude hořet i v jiných segmentech. Takové školství? Darmo mluvit. 

V druhém desetiletí milénia přišel další zcela zásadní faktor. Média ovládli oligarchové. Neustálý tlak na ČT z ní udělal totální paskvil, který se v mnoha ohledech chová jako komerční televize. Investigativní žurnalistika je na úbytích. Majitelé velkých mediálních domů se navzájem hlídají a je tu zjevně nepsaná dohoda, že po sobě moc nepůjdou. Liberty v Ostravě je toho jasným důkazem. S tím souvisí i tlak na politiky, kteří jsou na oligarchy napojeni, pokud ovšem ti oligarchové nejsou sami politicky činní. Takže Kocourkov je celý. A my na to třicet let koukáme a nikdo se ani nehne. 

Posledním faktorem, na který se zapomíná, je internet. Bohužel většina příspěvků v diskuzích, na sociálních sítích či přímo komentářů je lživá, nekonstruktivní, manipulativní a zcela neobjektivní. Svým způsobem má občan najednou k politikům opravdu blízko. I politik je jen člověk. Při současné úrovni dění na internetu nemá politik jinou šanci, než si vybudovat opravdu tvrdou hroší kůži. A když to udělá, je mu najednou hej. Vše je jedno, oni ho téměř vždy nějak ti ovčani zvolí a nějak vydrží. Takový Paroubek to je docela záhada. Čím se vlastně ta zřícenina živí? Ale žije a pořád se snaží škodit. A to je řeč o již takřka neškodném politikovi. My jako občané se na to dlouhodobě jen díváme a nic se neděje. Opravdu jsme dospěli tak daleko, že značné části národa stačí hozené kosti a druhé trpné naštvání?