Na Krétě jsem byla začátkem června a fotila ty rostliny, které mi tak nějak vystoupily před objektiv. Zdaleka se nejedná o nejrozšířenější druhy, ale za typické bych je označila skoro všechny. Každá ode mně dostala i botanické určení, až na dvě poslední, takže pokud chcete, nabízím vám hodně těžkou hádanku. Pokud zrovna nejste botanik se zájmem o středomořskou flóru. Přeji pěkné pokochání.
Bugenviléa, popínavý keř původem z Brazílie. Pěstován na Krétě jako ozdoba zahrad.
Granátové jablko, Punica Granatum, v červnu ještě nedozrálé. Symbol plodnosti, lásky a blahobytu. Název odvozen z lat. granum = zrno, obsahuje velké množství zrníček v jednom plodu. Může rovněž symbolizovat jednotu. Tříštivá střela se nazývá granát v mnoha jazycích.
Kapara trnitá, Capparis spinoza, nádherně kvete. Poléhavý trnitý keř, jehož nerozvinutá poupata se nakládají do soli a vinného octa.
Skočec obecný, neboli Ricinus Communis L.nevypadá hrozivě nadarmo. Obsahuje ricin, jeden z nejpruších rostliných jedů. Dospělému člověku stačí okolo 15 semen, smrt nastává terpve pátý až osmý den. Ricinový olej, v němž je jed zneutralizován varem, se používá jako projímadlo, k vyvolání porodu (netroufla bych si), k vyhánění tasemnice, zevně v kosmetice a také jako strojní mazadlo.
Ibišku, národní květině Havaje, se v krétských subtropech daří velmi dobře. Dosahuje stromovitého vzrůstu.
Patrně krásně vybarvený druh opletníku z čeledi svlačcovitých. Od svlačce se liší dvěma listeny pod květem. Na Krétě se jednalo o plevel pod mostem.
Krétský tymián. Nepostradatelná součást místního Mountain tea.
Dub cesmínový z úbočí hory Juktas. Taková cesmína s žaludama, jejichž čepičky jsou velmi trnité. Vyskytoval se tam jako menší stromeček, nebo ještě menší, podobný kleči.
Eben krétský, Ebenus cretika, endemitní rostlinka z čeledi bobovitých. Velmi přátelská, příjemně měkce chlupatá. Tato rostla rovněž na hoře Juktas.
Cistus cretika, cist krétský, soudě podle názvu další ze 160-ti krétských endemitních rostlin (rostou jenom tam). Ale pěstují si jí lídé i u nás na zahrádkách, tak nevím. Jeden květ kvete údajně pouze jeden den. Zato jich má hodně. Zdroj pryskyřice ladanum, používané jako lék, kadidlo a aroma do cukrovinek. Podle některých pramenů se jedná o biblickou myrhu.
Fíkovník smokvoň, urostlý exemplář rostoucí přímo v ruinách paláce Knóssos.
Eryngium mauritimum, příbuzný naší máčky ladní, bodlák kulovitého tvaru s namodralým květenstvím. Jiný název Sea holly napovídá na rozšířenost podél pobřeží, kde musí zvládat zasolenou půdu.
Dvě hádanky na závěr. Moc se mi líbilo tohle maličké trnité křovíčko na hoře Juktas. Pokud stejně jako já netušíte, o co jde, pokochejte se čistě tím, jak pěkně vypadá. Zajímavá fraktálovitá symetrie mi učarovala.
Nejzáhadnější mi připadal tento strom,určitě ne původní druh, rostoucí u vchodu do paláce Festós. Není nádherný?
Jen pro doplnění udávám, že ve skutečnosti krétské krajině dominují olivovníkové sady a o několik odstínů zelenější vinná réva. Nenafotila jsem ani agáve, opuncie, rohovníky, citrusy, cypřiše, borovice, ovocné stromy, aromatické bylinky a další rostliny, které by si to také zasloužily
