Pane Nečasi stydím se za Vás

Když Mirek Topolánek navrhl vyznamenání bratřím Mašínům, považoval jsem to za naprostý úlet člověka, který neměl v politice co pohledávat. O to větší je můj šok, když se za bratry Mašíny a Milana Paumera postavil i Petr Nečas, kterého jsem až doposud považoval za slušného člověka.

Nejhorší pro mne je fakt, že jsem byl voličem ODS. Tedy pod předsednictvím Petra Nečase (Topolánkovu ODS bych v životě nevolil). Petr Nečas sliboval naději na změnu k lepšímu hlavně po morální stránce. Velmi sympatické mi byly i Věci Veřejné v čele s Radkem Johnem, známým reportérem bojujícím proti všemožným nepravostem.

Když po volbách redaktoři Práva neustále napadali Věci veřejné a hlavně Víta Bártu typickým "Kojzarovským" stylem, naštvalo mne to a redaktorům napsal svůj názor. Odpověděli mi Alexandr Mitrofanov a Martin Hekrdla. Sice hájili svůj názor, ale pokud si čtenáři Práva stačili všimnout, tak "Kojzarovské" výpady proti Věcem Veřejným a Vítu Bártovi ustaly. Ale v jedné věci měl bohužel Martin Hekrdla pravdu a to když jsem se zmínil o Petru Nečasovi jako o určité naději k očištění pravice. Napsal mi do dopisu něco ve stylu "Petr Nečas a obroditel - dovolte, abych se zasmál". Martin Hekrdla měl skutečně pravdu, protože v novém světle vystupuje Petr Nečas jako fanatický fundamentalista, který nerozlišuje hrdinské činy od těch kriminálních.

Samozřejmě, že svoje názory diskutuji se svými blízkými. V rodině preferujeme spíše  pravici, syn volil Věci veřejné, protože nevěřil, že z ODS se po odstoupení Mirka Topolánka dá udělat slušná politická strana.

Nyní jsme v šoku všichni. Schvalováním vražd svázaných zajatců či nepohodlných svědků se jak ODS, tak Věci Věřejné (TOP09 nevyjímaje) zařadily mezi strany extremistické. A extremismus ať pravicový nebo levicový je pro nás nepřijatelný. Takže jsme v naší rodině konstatovali: ODS a Věci Veřejné již nikdy, ale co dál, koho má pravicový volič volit?

Pane Nečasi, ještě jednou: "Stydím se za Vás, stydím se za našeho premiéra".

Svoji úctu naopak prokazuji Stanislavu Humlovi, který se nebál nazvat věci pravými jmény.