O „nečekaném“ problému migrace jinak, aneb měli na to 40 let, aby zabránili katastrofě

Je to jako epidemie, veškeré servery jsou zavaleny články o imigrantech, v nichž se donekonečna řeší neuvěřitelné ptákoviny, mlátí se prázdná sláma a nejenom jednodušší blogeři pronášejí svá moudra s řešením, hodícím se do neolitu

Dominují témata muslimové, teroristé, války, zdevastované země, náš zhroucený sociální systém a následný pád celé naší civilizace. Jako by k tomu nestačil feminismus, genderové vyrovnání, pochody hrdosti jakýchsi podivných individuí a řada dalších pokrokových aktivit.

Především se však o náhlé migrační vlně z Afriky mluví jako o zcela novém fenoménu, kterému prý naprosto nečekaně čelí Evropa, příp. celá euro-atlantická civilizace se svým sociálním systémem. Je to však opravdu tak nečekané?

To v Evropě z nesčetných univerzit nevycházejí každoročně tisíce politologů, sociologů a ekonomů, kteří měli (mohli) evropské vlády varovat nebo aspoň předpovědět, že se něco takové dá čekat? K čemu tedy jejich studium je?

Stejně tak v Africe působí celá řada charitativních organizací, nadací, misií, které mají Afričanům pomoci budovat svou zemi, zavést funkční zemědělství, moderní výrobu, ty všechny přece tamní poměry dobře znají a musely vědět, kam se tamní vývoj s vysokou natalitou a nedostatkem pracovních míst ubírá. Přesněji, že jednou dojde k demografické katastrofě, která se Evropě nevyhne.

Nejspíš o tom své vlády informovaly, jenže co chtít po politicích. Proč by ti řešili problémy budoucnosti, když oni sami budou vládnout jen pár let a rozhodně se nemíní starat o problémy svých voličů.

Takže: opravdu je náhlý příval imigrantů z Afriky tak nečekaný a naši chudáci dobře placení politici si teď honem honem lámou hlavu, co s celou tou lapálií dělat?

Podívejme se do minulosti: Když v r. 1977 navštívila ČSSR jeho císařská Výsost íránský šáhin šáh Réza Páhlaví,  spatřili užaslí čtenáři Rudého Práva nejen velké foto jeho Výsosti a jeho pohledné manželky, zveřejněné na celé čtvrtině stránky světového formátu, ale současně četli v tiskovém orgánu ÚV KSČ naprosto neznámá slova jako "císařská výsost", "Jeho Veličenstvo", které je dokonce „srdečně vítáno“ v komunistické zemi. Hlavně si však mohli přečíst i celý jeho necenzurovaný projev, což si zřejmě šáh na soudruzích vymohl. Naštěstí tam nebylo nic, co by mohlo zneklidnit jejich podezřívavé duše stran zpochybnění správnosti marx-leninského učení.

Monarchu totiž ani nenapadlo se zabývat takovými povrchnostmi, jako byly hluboké myšlenky Lenina, socialismu a napětí mezi Východem a Západem. Jako vzdělaný člověk s vizemi do daleké budoucnosti upozornil, že svět stojí před mnohem větším problémem, než trapné kočkování mezi kapitalismem a socialismem. Konkrétně upozornil na nesmiřitelné protiklady mezi chudým Jihem a bohatým Severem, které jednou vyvrcholí velkým malérem.

Zmínil exponenciální růst populace v chudých státech, které se tamní korupční režimy nesnaží řešit, a zmínil i stále trvající drancování nerostného bohatství afrických zemí ze strany bývalých koloniálních mocností, které udržují tyto země v bídě a zaostalosti. Vyzval tak čelné představitele Západu, aby tento problém řešili zavčas, než se stane neřešitelným.

Zde dlužno podotknout, že nebyl sám, kdo již před 40 lety upozorňoval na problém chudého Jihu a bohatého Severu, který nejspíš vyvrcholí vpádem přemnoženého Jihu do bohatších zemí, tj. hlavně do Evropy. Byli to pohříchu právě vůdci těch chudších států, kteří si dělali starosti o budoucnost svých zemí.

A co udělali čelní politici světa?  Nic, co taky jiného? Ještě tak, aby jejich korporace přestaly drancovat na nerosty bohaté chudé africké země či nedej bože zasáhli proti některým africkým císařům, kteří jinak prosluli např. kanibalismem. S takovými se naopak náramně kamarádili, proslulí tím byli hlavně francouzští prezidenti.

V případě šáhin šáha pak USA nejspíše usoudily, že si šáhin nějak moc vyskakuje a tak jej nechaly svrhnout a dosadily do Íránu Chomejního, což byl jediný výsledek jeho výzvy. Nebo, že by CIA skutečně netušila, že se šáha chystají Íránci svrhnout a tak včas nezasáhla? Vždyť to byl jejich člověk. A o Chomejním měla CIA jistě také své informace, jak mu mohla dovolit se zmocnit vlády? Nebo si dopředu úmyslně vyráběla nepřítele?

Politici západu tedy četná varování, jak jinak, hodili za hlavu, jako vše, co přesahovalo jejich čtyřletý volební mandát. Zlé předpovědi šáha (ale i ostatních odborníků) se mezitím naplňovaly, ale arogantní či slepí politici jich nedbali a celou situace pokud možno ještě zhoršovali. V podstatě tím jen potvrzovali, že politici tu nejsou pro řešení problému lidí, společnosti a světa, ale jen kvůli tomu, aby si nahrabali, bez ohledu na počet lidských obětí.

Dnes konečně došlo na šáhova slova, chudí na Jihu se zvedli a zaplavují bohatý Sever.

Vůbec přitom nejde o náboženství, islám, terorismus či sociální dávky. Jde o katastrofální stav světa, zde konkrétně Afriky, do kterého jej přivedli politici Západu. Zdůrazňuji Západu, protože ať už má SSSR či Rusko na svědomí cokoliv, s tímhle skutečně nemá Putin nic společného (což doufám uznají i výše zmínění jednodušší blogeři, kteří jinak Putina podezřívají, že jí malé děti). Nejde o nic jiného, než že přemnožení chudí v Africe jednoduše utíkají před hladomorem, který je v jejich zemi čeká. A bude to čím dál horší, proroctví se pouze naplňuje.

Proč je v Africe situace jaká je, to ať nám řeknou západní politici. Ti však pouze zastírají svůj podíl na tomto stavu, tváří se překvapeně a – jak jinak – chtějí všechno shodit na bedra obyčejných lidí. Nakonec, vždy všechno zaplatili obyčejní lidé, ať už penězi či svými životy.

Nečekám, že by politici něco vyřešili. Nikdy totiž nic pořádně nevyřešili. Měli na to 40 let a neudělali pro věc ani ň. A tak aspoň mlží. Mluví o evropských hodnotách, o lidských právech, hrozí zcelováním rodin a staví obyčejné lidi před hotovou věc: musíte se s tím smířit.

To, že oni sami budou žít ve svých opevněných osadách (a Češi by se divili, kolik takových satelitních vesnic u velkých měst, kam se normální člověk už dnes nedostane, už tady v Česku je), se samozřejmě nezmíní. Nezbývá než se ptát ... na co vlastně politiky máme?

Potřebujeme je vůbec?