"Lázně"

Před pár lety se jeden obviněný, původem z Ukrajiny, u soudu, s pobaveným úšklebkem, vyjádřil o jedné naší věznici, že to jsou lázně. Soudkyni i státnímu zástupci tím značně zvedl hladinu adrenalinu.

Na stránkách internetového deníku "Neviditelný pes" v součané době publikuje bývalá ministryně spravedlnosti ČR, paní Daniela Kovářová, sérii článků o české justici. Je to poutavé čtení a člověk se dozvídá o některých zajímavých absurditách.

Dnes jsem se dočetla, kromě jiného, že náklady na stravu jednoho odsouzeného u nás činí jenom 15 EUR, zatímco v Německu celých 150 EUR. Německo mne v tomto případě nezajímá, ale zaujala mne částka vydaná na denní stravu jednoho vězně u nás. Když přepočtu částku na Kč v poměru 1 EUR je cca 24 Kč, vychází mi 360 Kč na den a začínám chápat tehdejší úšklebek ukrajinského recidivisty, který neměl zájem být k výkonu trestu vydán do své domoviny.

Když pominu skutečnost, že u nás jen velmi málo odsouzených ve výkonu trestu pracuje a vynechám i občasné excesy s falšováním příjmů odsouzených, což se občas nějakým způsobem provalí na veřejnost, mnozí z nich by na svobodě tolik peněz za stravu nedali.

Srovnám-li to s průměrným, nikdy netrestaným, řádně celý život pracujícím člověkem, kterému po dovršení důchodového věku je vyplácen důchod ve výši 10.500,- Kč, otvírá se mi kudla v kapse. Vždyť takový člověk, proti lumpovi v kriminále, je úplný chudák! To, co odsouzený denně projí, tím musí průměrný důchodce uhradit veškeré své denní životní náklady.

Zajímavé, za bolševika u nás všichni vězni museli pracovat, političtí na těch nejtěžších a nebezpečných pracích; nevím jak později, ale v padesátých létech si veškeré náklady museli z výdělku uhradit, a dnes, škoda mluvit. Dnes by v našich věznicích političtí vězni být neměli, tak předpokládám, že tam jsou pouze různí darebáci, odsouzení za skutečně kriminální delikty, jejichž lidská práva však jsou ctěna nadevše.

A tak bývalá paní ministryně, ve svých článcích o naší justici, mimoděk a jistě naprosto nechtěně, seznamuje čtenáře s absurdnostmi reality v naší republice.

Ne, nezávidím vězněným, jen si v duchu říkám, že vězení by i dnes mělo být citelným a odrazujícím trestem.