Když se řekne "stavovská čest".

Bývávaly i u nás doby, kdy se lidé ztotožňovali se svým zaměstnáním natolik, že jim nebylo těžké být loajální ke svému zaměstnavateli a, i jinde než v armádě a u četnictva, nosit takové svrchní oblečení, jaké si jejich zaměstnavatel přál. Jako dítě jsem ještě zažila lidi, kteří ani po odchodu do penze nežehrali na disciplínu požadovanou od nich v zaměstnání, naopak byli na ni hrdí a odkazovali se na stavovskou čest. Takový byl i můj dědeček, který to za první republiky dotáhl, díky své pracovitosti, z obyčejného pošťáka na ředitele pošty v okresním městě; to mu umožnila věc dnes neznámá - kariérní řád státních zaměstnanců.

Připadá mi velmi úsměvné, opravdu hodné okurkové sezóny, pohoršení vyvolané příkazem nového ministra životního prostředí, který si dovolil kodifikovat požadavek na pracovní oblečení svého ministerského úřednictva. Jaká šikana! Oblek, košile, kravata, blůzka, sukně nejméně do půl kolen, společenská obuv typu lodiček a polobotek, hrůza hrůz!!! Co si ti nebozí lidé počnou! Je to přece ministerstvo životního prostředí a tam jsou zaměstnáni většinou lidé s alternativním životním stylem, neboť jedině ti mohou být skuteční odborníci potřební k výkonu legislativní ochrany rovnovážného stavu ekosystémů v naší vlasti. A takoví lidé jsou zvyklí na pohodlné neformální oblečení, které sice také nepořídí z pár pětek, ale zato už z nápisů a obrázků na něm každý pozná, kterou alternativu a kterého jejího představitele dotyčný úředník preferuje.

Teď si přijde nějaký nový ministr, houby všemu rozumí, tak je alespoň bude chtít převléknout. On si, ten blbec, naivně myslí, že tím dodá Ministerstvu životního prostředí České republiky větší důstojnost a lidé k němu pojmou větší důvěru. Ale třeba si to ten pán nemyslí, třeba jen, přes svůj mladý věk, se domnívá, že státní úředník v zaměstnání reprezentuje svého zaměstnavatele - Českou republiku a snaží se hned od začátku nastavit základní pravidla i zavedením požadavku na způsob oblékání.

Znalci v oboru oblékání mi jistě dají za pravdu, že jinak se ten samý člověk chová když je oblečený do džín, trika a sandálů a jinak, když má oblek, košili, kravatu a polobotky, případně minisukni, pupíkové tričko s výstřihem a žabky nebo kostýmek, halenku a lodičky. A o to asi, nejen na ministerstvu životního prostředí, ale i v jiných státních institucích, také však na magistrátech a městských úřadech, ve skutečnosti jde.

Pravda, bude to potřebovat i daleko podstatnější zásahy než jen jiné oblečení! On by úředník měl nejen ovládat legislativu vztaženou ke zpracovávané agendě, měl by také zvládnout v souladu se zákony, srozumitelně a správně česky, vydávat rozhodnutí, zpracovávat podklady, studie, návrhy řešení atd., potřebné pro následné rozhodování, někdy až i vlády. A to v našich zaplesnivělých poměrech bude jistě "běh na dlouhou trať". Snad bude mít nastupující garnitura dostatek odvahy a energie do toho hovínka šlápnout a vyjít z něj hygienicky čistá. Držme jim palce!