Gaussova křivka je krutá, počítej, studente, s tím ...

A když už ses dal na studie, tak se koukej učit! Ta potměšilá silueta kloboučku, odborně zvaná rovinnou křivkou znázorňující pravděpodobnost náhodného jevu, nám bez obalu praví, že naprostá většina z nás je pouze průměrná.

Státní maturity, konečně letos uvedené do praxe, dopadly jak dopadly a asi pětina studentů buď k maturitě připuštěna nebyla nebo v řádném termínu neuspěla. Jak je u nás poslední dobou zvykem, prý již je na státní maturitu podána stížnost k ústavnímu soudu. Není to poněkud přehnané?

Zvyšování formální vzdělanosti obyvatel našeho státu snižováním požadavků na absolventy jednotlivých stupňů vzdělání je cestou do pekel.

Bohužel, špatný příklad nám dávají někteří vysocí politikové, kteří, ve snaze ozdobit své jméno akademickým titulem, podnikli neuvěřitelné věci, počínaje rychlostudiem v Plzni až po studia na speciálních, svými či spřízněnými stranami zřízených, vysokých školách. Jak se s tím má vyrovnat obyčejný člověk, když zjistí, že u nás si bez titulu, jedno v jakém oboru a odkud, ani neškrtne?

Když se smíříme s tím, že i výskyt náhodného jevu zvaného předpoklad ke studiu je znázorněn tím legračním kloboučkem, možná konečně dospějeme k závěru, že dobrému a šikovnému řemeslníkovi patří stejná úcta, jako dobrému odborníkovi s vysokoškolským vzděláním. A že řemeslník nemá maturitu? Možná je sečtělejší a má větší všeobecný přehled, než mnozí dnešní maturanti, navíc disponuje řemeslem, které ho uživí.

Seznam středních škol a učilišť s uvedenými výsledky státních maturit by sice byl zajímavý, ale jeho uveřejnění proti ministerskému slibu ředitelům škol, by nebylo fér.

Pokud si vzpomínám, i za časů SVVŠ byly mezi středními školami podstatné rozdíly a někteří slabší žáci změnili školu s náročnějšími pedagogy za tu méně náročnou; o školách se to mezi lidmi neoficiálně vědělo a bylo občas využíváno. Na vysokých školách se to projevilo většinou už v prvním ročníku a následkem byl přirozený úbytek studujících.

Svého času, asi před dvanácti lety, vysoká škola v Ostravě, přesný název si už nepamatuji, přijímala do prvního ročníku všechny zájemce o studium. Náplň studia byla v prvním roce pro všechny obory stejná a náročnost stanovena tak, že v druhém ročníku už pokračovali jen ti, kteří skutečně splňovali předpoklady ke studiu.

Ideální by bylo, kdyby to tak chodilo na všech veřejných vysokých školách. Bohužel, asi rozhodují peníze. Pak by totiž maturita plnila žádaný účel vstupenky na vysokou školu.

A nakonec si neodpustím odkaz na zajímavý průzkum úrovně vzdělanosti a všeobecného přehledu, kterým je televizní pořad Nikdo není dokonalý; někdy je to fakt hustý.