Miloš Zeman známý povahou politického buldozeru imponuje touhle svojí vlastností mnohým voličům. Patří ale takový člověk do funkce prezidenta ?
Stejně jako můj učený kolega Marek Vokšay se nyní pokusím srovnat ho s ostatními kandidáty.
Začal bych Vladimírem Franzem. Jeho kandidatura připomíná špatný politický vtip a Franze také většinou volili recesisté a mladí lidé. Jeho kandidatura byla zcela mimo rámec politického vkusu a de facto devalvovala vážnost prezidentské volby. Ale co my víme, třeba nás o příští volbě za čtyři roky čeká kandidatura Mickey Mouse. Tomio Okamura nemá žádné zkušenosti s vysokou politikou a to není dobrý odrazový můstek na nejvyšší politickou funkci v zemi. Vladimíra Dlouhého by nejspíš volili jen ti kdo o něm mnoho nevědí, zejména jak jedná v soukromí s lidmi.
Překvapující byl poměrně malý úspěch Jany Bobošíkové. Nemyslím že za jejím neúspěchem bylo to, co na ní kritizoval tuším Zemanův tým a to, že s voličem jedná jako se zaměstnancem. Spíš byla málo vidět a to hraje v úspěchu jakékoli kampaně roli. Jana Bobošíková je žena. To bylo do kandidatury na prezidentství silnou kartou. Navíc jde o poměrně kvalitní kandidátku. Smůla je že její tým neudělal větší kampaň.
Jan Fischer se občas projevoval v televizních duelech jako málo asertivní řečník a souhlasím s Vokšayovým argumentem, že prezident nemůže být slaboch. I přesto byly jeho šance vysoké. Hřebíkem do Fischerovy rakve byla nakonec pomlouvačná kampaň Balbínovy strany plná lží. Osobně se podivuji tomu, že Fischer nevycválané Balbínovce nesoudí o náhradu škody a ti už dávno nejsou ve vězení. Podobnou křivárnu totiž neudělali poprvé. A to, že na to dali v pěti lidech 600 tisíc korun ze svého, je tak málo uvěřitelné, jako prohlášení předsedy Balbínovců, že na to nedostali zdroje z Ruska.
Nevýrazný Dienstbier nemohl ničím překvapit a take nepřekvapil. Otázkou spíš je, čeho chtěl svojí kandidaturou dosáhnout.
Co bylo ale velkým překvapením byl zásadní neúspěch kandidáta ODS. Ve stranických primárkách před půl rokem vyhrál Přemysl Sobotka před mediálně mnohem zdatnějším Evženem Tošenovským s poměrně velkým náskokem, ačkoli bylo jasné, že Tošenovský by měl víc šancí. Trochu překvapení je to, že nekandidovala poslankyně Němcová. V případě její kandidatury by totiž měla ODS zcela jistě vyhráno. Její vyklizení pozic lze nejspíš přičíst jejímu neočekávanému zvolení za předsedkyni senátu v létě 2010. Kandidovala tehdy až v závěsu za Sobotkou a její zvolení bylo pro mnohé překvapení. Dá se dovodit, že tohle je důvod, proč nyní Sobotkovi přepustila kandidaturu. A ODS nyní může o prezidentuře jen snit.
PR tým Karla Schwarzenberga dokázal mým kolegou Vokšayem nedávno zmíněný mediální zázrak. Jeho týmu se povedlo odfiltrovat Schwarzenberga ode všech průšvihů Miroslava Kalouska. Celkově provedení Schwarzenbergovy kampaně připomíná použití Gerbnerových Kultivačních teorií v první kandidatuře Ronalda Reagana před prvním prezidentstvím předvíce jak třiceti lety. Mediální kuchyně Schwarzenbergova týmu je možná tím nejlepším, co je v těchto volbách vidět.
Oproti tomu je útočná Zemanova kampaň silná pouze Zemanovou bojovností a útoky. A to je k prezidentuře, této výkladní skříni politiky, přeci jen trochu málo. Ale jací voliči - takový výsledek voleb.
Možná že bude na Pražském hradě šéfovat příští léta neomalený politický hrubián.
Jan Zíma
.
