Notorgate. Má prezident Zeman svoji nemoc pod kontrolou?

Miloš Zeman je ve funkci čtvrtý měsíc. Neuběhla ani desetina jeho funkčního období. Událost o níž některá média rozpačitě mluví a jiná ji stydlivě zatloukají, ukázala velmi realisticky to, co se bude dít na hradě několik příštích let...

Je možné mít nad posledními stadii alkoholismu kontrolu ?

Není žádných pochyb o tom, zda se věci udály tak, jak se to všechna média okolo deníku Právo snaží popřít. A neustále upgradované verze toho, že jednou je to před dvěma lety operovaný palec, a podruhé viróza, či nižší smysl pro rovnováhu, které musí vymýšlet tiskový odbor hradu, prostě nevysvětlí jednu otázku. Proč prezident při výkonu své fukce svoji starou závislost nezvládá?
V minulosti není znám případ prezidenta jakéhokoli demokratického státu, jež by se takto choval. Jediné srovnání je možné s bývalým Ruským prezidentem Borisem Jelcinem. Ten, jakkoli se to oficiálně popírá, zemřel v ústraní právě na opotřebování organismu díky své silné závislosti na alkoholu.
Že si Miloš Zeman dával často do trumpety jako premiér a obecně i celou dobu svojí první části politické dráhy, nebylo tajemstvím. Nechtěl bych nyní spekulovat o zdravotním examinu Miloše Zemana, který letos jeho mluvčí po nástupu do úřadu, opakovaně prohlásila za výborný. A to ani přesto, že u veřejně činných politiků by voliči ty informace měli mít pravdivé. Ale existence jaterních skvrn v obličeji pana prezidenta dokazuje neoddiskutovatelnou a smutnou pravdu o skutečném stavu tohoto prezidentova životně důležitého orgánu.
Minulý týden předvedl Miloš Zeman zcela jiné stadium alkoholismu, které u něj veřejnost doposud nikdy neviděla. K symtomům alkoholové nemohoucnosti se člověk propracovává. Pokud pro ni nemá vrozené předpoklady, potřebuje na to zhruba tak patnáct let intenzivního pití. V raných fázích své politické kariéry, ani za jeho premiérování před víc jak deseti lety, se tyto neprojevovaly. A samotný fakt, že tehdy chodil Miloš Zeman na tiskovky před novináře pod parou, se projevoval mixem bohémství a autoritativnosti, který byl možná v té době u voličů i celkem populární. Nic horšího. A že ho jeho pití, stálo před mnoha lety de facto jím zničené manželství - to se dneska moc neví. I to trochu vysvětluje formální chladnost první dámy a její neúčast na většině oficiálních akcí.
V první části svého premiérství Miloš Zeman problémy neměl. Neměl tedy ani vrozené sklony k tomuto chování.
V téhle souvislosti se vkrádá jednoduchá otázka. "Jak často jsme vlastně Ing. Miloše Zemana viděli v posledních deseti letech. Semtam něco v jasných chvílích prohlásil nebo napsal. Semtam někam zajel a k něčemu se vyjádřil. Obvykle jednou za měsíc, až dva. Jinak nic. Co vlastně Miloš Zeman těch deset let dělal?
Jakýsi sovětský vědecký tým v sedmdesátých letech spočítal, že pro to, aby se člověku změnilo zdraví co do schopnosti regenerace, schopnosti hojit se a být metabolicky stabilní, potřebuje na to alkoholik deset až patnáct let života. A - měřeno v Rusku nejobvyklejší veličinou, zhruba dvacet kubíků čtyřicetiprocentního destilátu. (20.000.litrů) V tomto případě byla použitou výchozí vědeckou surovinou Vodka. Po uplynutí tohoto údobí a spotřeby se alkoholik dostává mentálně i fyzicky do kondice tzv."Hadráka". Tedy toho, jehož základním symptomem silné opilosti je tzv. "Zhadrovatění".
Uvědomuji si, že zde píšu o zvolené hlavě státu, ale to jsem snad sám, kdo viděl fotografie a především velmi výmluvné video, které zachytilo Miloše Zemana při příležitosti otevírání korunovačních klenotů. Copak to nikdo jiný neviděl? Nebo to nikdo nepozná?
Musím se ptát na posledních deset let jeho života, kdy jsme ho de facto neviděli. A položit si otázku. Zda není Miloš Zeman alkoholikem v jednom z posledních stadií a veřejnost o tom "JEN" nevěděla? A také zda:
Není náhodou možné, že potají, posledních deset let, se Miloš Zeman na Vysočině, doma své chalupě choval jako nemocný, uzavřený alkoholik a dál - nezřízeně pil?
Je Miloš Zeman nevyléčitelně nemocný?