Zloději špinavej, koukej to vrátit ! - těmito slovy začala řvát minulý měsíc moje kdysi sousedka, na Roma, jež těsně předtím utrhl kovový dekl ze sloupu uličního osvětlení a hodil ho na hromadu kovového harampádí, kterého měl plný vozík.
Květa je jinak uvážlivá dáma a je v letech, kdy už se nesmí rozčilovat, není rasistka, ale přeci jenom, byla to i na ni trochu silná slova. Ale má vnoučata a dobře ví, že ta děcka strkají prsty všude, kde můžou. Odkrytovaný kandelábr, se ježil dráty v nichž je navečer, kdy se rozžíhá veřejné osvětlení, nejmíň tak 380 voltů. Jeden aby se o děti bál.
Rom lhostejně mávnul rukou a šel dál. To neměl dělat. Energická šedesátnice za ním vyrazila a za neustálého řevu se ho snažila přimět k tomu, aby ten dekl vrátil tam, kam patří. Když ho dohonila, zapla ječák a Romovi to viditelně nedělalo dobře...
Také jste si toho všimli ? Romové vás dokážou snad ve všech situacích ignorovat, ale když na ně začnete pořádně řvát, propadají panice a ani jinak jim to nedělá dobře. Řvát na sprostého zloděje se má. A Květa spustila ještě víc, když zjistila, že ten Rom má těch deklů v tom vozíku několik. Ono to dost váží a za každý je v kovošrotu tak stovka.
Nakonec to skončilo rychlým úprkem, za nějž se mu z vozíku trousilo to kovové harampádí, ale ty dekly na potvoru ne. Květa se šla uklidnit. A nebezpečné kandelábry pochopitelně město vedené bohémem Vítem Mandíkem nijak neřeší. Přitom se ty dekly dají koupit plastové.
A tak se maminky bojí o své děti a dekly mizí dál.
Žeby Romové neměli rádi děti. To si nemyslím. Spíš jsou jim lhostejné ty naše - neromské.
Vzhledem k tomu že jsme měl jako marod volno, rozhodl jsem se projít a počítat. Na samotné Ústecké Severní terase těch deklů chybělo minulý týden v sobotu šest. I s přilehlou čtvrtí Dobětice celkem 23.
To je: 23 elektrických pastí na malé zvědavé děti.
Proč? Aby mělo pár líných nepracovitých Romů co kouřit a co každodenně prolít hrdlem. Pro cigarety a alkohol.
Ten Rom měl vlastně štěstí, že jsem u toho nebyl já sám. Někdo kdo je schopen vystavovat malé děti takovému nebezpečí, totiž nemá právo na nedotknutelnost.
A teď ať se diví, že je někdo třeba nemá rád.
Jan Zíma.
