Odkaz ing. Jaroslava Janoty je mnohem složitější než se může na první pohled zdát. Na jeho odchod ze života reagovalo poměrně hodně lidí zděšením. To však nemůže být vše.
Hlavní media tomu věnovala pouze několik slov a to ačkoliv se jednalo o vůbec první sebevraždu, která přímo upozorňovala na neuspokojivý stav výkonu naší spravedlnosti. Nikde nebylo možno najít reakci alespoň ministra spravedlnosti Roberta Pelíkána, který za tento rezort odpovídá, nikde nebyla reakce soudců, kteří se na rozsudku podepsali. Prostě je ticho po pěšině. Politické strany taky raději mlčí. Mají nejspíš pocit, že tyto problémy jsou pouze okrajovou záležitostí. Nejsou, jak ukazují statisticky.
Na stotisíc obyvatel si ve věznici v České republice odpykává 220 - 300 lidí trest odnětí svobody. V sousedních západních zemí je to jen 75-95 (Německo, Rakousko, atd.) a to i bez rozsáhlých amnestií. Republika střední Afriky jich má dokonce jen 16.
Očividně sedí v Českých věznicích mnoho nespravedlivě odsouzených aJaroslav Janotaměl být takovým případem.
Co můžeme reálně požadovat? 1.) Přezkoumání jeho případu
2.) Obnovit v trestním právu vyšetřujícího soudce
3.) Odstranit z trestního práva trestné činy, které se dají řešit mírnější cestou.
4.) Přeškolit soudce v oblasti lidských práv
5.) Zavést na obecných úřadech právní poradenství
6.) Zavést institut na obhajobu stíhaných a obžalovanýc
7.) Reformovat vězenství
8.) Obnovit soudní vykonavatele a přenechat soukromým exekutorům jen oblast právnických osob, tedy firem.
Tento katalog požadavků můžeme posílat vládě, poslancům, senátorům a můžeme o něm veřejně diskutovat.
Na Facebooku je navíc skupina s názvem: Jaroslav Janota - obět české justice
