Smutný konec mýtu o uhelné renesanci

Po světě koluje spousta "městských mýtů" (ang.urban legends). Jeden v energetice oblíbený použila nedávno během své přednášky u nás ve fabrice na inženýry i předsedkyně SÚJB Dana Drábová, která k nám přijela propagovat pod patronací ČEZu dostavbu JE Temelín. Ten mýtus tvrdí toto: "Němci (nesmyslně) zavírají svoje jaderné elektrárny a místo nich staví (hnědo)uhelné." Tak se tomuto mýtu podíváme na zoubek.

Kolem roku 2000 už bylo rozhodnuto, že se v Německu budou postupně zavírat jaderné elektrárny. Důvod je jednoduchý. Němečtí voliči je (na rozdíl od Čechů) nenávidí. Nenáviděli je vždycky, už od 60. let proti nim intenzivně bojují. Věškerá výstavba jaderných elektráren, která zde proběhla, byla provedena "na sílu", podle not energetických koncernů. Němci jim to dodnes nezapoměli. Nehledejte v té nenávisti nějakou ekonomickou logiku, je to z větší části emocionální.

Takže zpět k roku 2000, velcí hoši z energetických koncernů (RWE, E.On, ...) se rozhodli přesně podle konvenčních postupů: Plyn je drahý, nové přehrady jsou nereálné, jádro musí končit, budeme tedy stavět uhelné elektrárny, spoustu uhelných elektráren. Plánovači začali plánovat a okolo roku 2005 už byly na světě plány na výstavbu asi 30 nových moderních uhelných elekráren.

Suma sumárum je to nějakých 29 GW nových uhelných elektráren. O hodně více nového výkonu než kdy produkovaly jaderné elektrárny. Ale to přece není problém, hospodářský růst a růst životní úrovně přece znamená růst spotřeby elektřiny. A my energetici musíme dobře předvídat budoucí spotřebu, však taková elektrárna se několi let plánuje, několik let se vyběhávají povolení a dříve než za 5 let to nikdo nepostaví.

Jenomže v demokratickém právním státě jsou věci komplikovanější. Třeba věřejnost může být (i přes zařízenou politickou a mediální podporu) k výstavbě vyloženě nepřátelská a tak začaly spory se všemi těmi - zelenými mozky, melouny, NIMBY, Jihoněmeckými matkami, ... Výsledkem je nakonec "trochu" omezenější výstavba.

Výsledkem výstavby, která začala kolem roku 2007 je 11 GW instalovaného výkonu (a 3 GW odepsaného). Ovšem je v tom 1100 MW elektrány Datteln, kde nemůže být spuštěna výroba - povolení provozu bylo uděleno v rozporu se zákonem a teď to řeší soud. Část těch elektráren ještě stále nevyrábí, popraskaly jim ocelové nádoby na superkritickou páru a oni teď řeší, jak to spravit.

Mezitím se naplno projevila jedna z hlavních nevýhod centralizované výroby elektřiny - výstavba zdrojů trvá moc dlouho. Mezi roky 2008-2009 došlo k pádu cen větrných elektráren a hlavně FV elektráren. To pořádným způsobem nakoplo objem instalací. Instalací zdrojů, které se dají instalovat opravdu hodně rychle (Samotná instalace domácí FV elektrárny na střeše trvá obyčejné tříchlapové firmě jeden den, délka vyřízení papírů je závislá jen na míře byrokratických obstrukcí). Takže teď je v Německu obrovská spousta instalovaných výrobních kapacit navíc a spotřeba stagnuje, ba spíše mírně klesá. Navíc ty nové, decentralizované zdroje, mají přednost.

Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Jaderné elektrárny odstavené v roce 2011 nikomu nechybí. Velké, moderní a účinné elektrárny na zemní plyn jsou dobré jen na pokrývání zimních špiček a prodělávají. Cena silové elektřiny na trhu klesá a klesá. Výstavba OZE stabilně pokračuje. Uhelné elektrárny se musejí přizpůsobovat tomu, že jsou až na třetím místě "merit orderu" a čím dál tím častěji musí omezovat výkon, tedy moc nevydělávají.

Účetní uzávěrka pro rok 2013 skončila pro koncern RWE dost smutně. Poprvé od druhé světové války prodělal a hodně (-2,2 mld. EUR). E.On je na "pozitivní nule". A aby toho nebylo málo, nejnovější Jobova zvěst přišla od vlády spolkové země Severní Porýní - Vestfálsko. Rudo-zelená vládní koalice odepsala 300 miliónů tun hnědého uhlí v lomu Garzweiler II. Zachránila tím před stěhováním 1400 obyvatel z místních Dolních Jiřetínů. V lokalitě je nyní asi 7 GW ve velkých hnědouhelných elektrárnách (hlavně RWE). Pro ně bude při aktuální spotřebě uhlí max. do roku 2025. Nové bloky elektrárny Neurath (F,G) se možná ani nikdy nezaplatí. Zánovní bloky elektrárny Niederaussen to asi stihnou. To bude konec těžby uhlí v Porýní a Porúří. Od roku 2018 už nebudou ani dotace (50 let dotací) na těžbu černého uhlí a poslední tři doly se nejspíše zavřou.

Letošní zima byla v Evropě suchá, slunečná a větrná. To byla pro uhelné elektrárny další špatná zpráva, nebyl k dispozici cenově výhodný export do francouzských přímotopů.