naši politici změnily veřejné vodovody na vodovody pro veřejnost 3

takže komplexní složité služby oboru vodovodů a kanalizací jsou v České republice zařazeny na úroveň třeba dodávky ovoce. Třeba jablka se třídí (pro veřejnost) "ovoce pro export, ovoce pro český trh, ovoce na šťávy a jam, ovoce na pálenky".Musela vzniknout  Občanská celoevropská iniciativa pro vodu,  aby se začaly brát vážně odborné požadavky vodohospodářů sdružených ve Světové organizaci vodního hospodářství IWSA. Heslo "Bez vody není života"  je třeba brát velmi vážně. 

2014  Organizátoři kampaně  Right2Water  v Evropském parlamentě  dne 17/2 2014 na veřejném                     slyšení prezentovali přítomným požadavek na legislativní zakotvení práva na vodu mezi základní              lidská práva. Současně vyzvala Evropskou komisi, aby se zavázala, že nebude požadovat                       liberalizaci vodohospodářských služeb (což  splnila  03/2014). Hromadným podpisem (1,6 mil                sebraných podpisů ) Evropské občanské iniciativy pro vodu  se Evropané jasně vyslovili k  otázce              vody jako veřejnému nezcizitelnému majetku a vyjádřili svůj nesouhlas s privatizací         vodohospodářství .

                Zástupce  komise pro životní prostředí přijal konsensus „Pokud má být poskytování vodohospodářských služeb cenově dostupné pro všechny občany členských států EU, je nutné, aby vodohospodářské služby, ať už veřejné či soukromé, byly i nadále v kompetenci členských států.“ Komise vítá mobilizaci evropských občanů ve věci přístupu k nezávadné pitné vodě a kanalizaci v Evropě i ve světě“.

2001  Česká vláda ( 1998-2002) nerespektovala usnesení vlády  č. 222  z 3.7.1991 navazující   až    na             zákon 92/1991Sb -o převodu majetku státu na jiné osoby.      2005 Vydáním nových  zákonů    vodovodech a kanalizacích  274/2001 Sb a  76/2006Sb vytvořila legislativu  oboru VaK řešící jen formu oddílnou. Tím se spustila  privatizace oboru VaK  a vstup           zahraničních firem  ( soukromý sektor – viz IWSA 1991), které dnes ovládají víc jak 80%          českého území a vlastní i infrastrukturní majetek - nejméně 2 a.s.(severomoravský a  jihočeský VaK).

                 Česká republika je zřejmě jediná země na světě, která zařadila  vodovody a kanalizace jako ŽIVNOST  a vytvořila a uzákonila legislativu  pro „oddílnou formu“  na  úkor  veřejných  i občanských zájmů  obyvatel.

    6. Komise OSN pro udržitelný rozvoj (CSD)  na svém zasedání v New Yorku v roce  2004 vydala pokyn:            Umožnit samosprávám („komunitám“) vlastnictví příslušných zařízení (čistíren odpadních vod  a vodovodů) :

 Organizace vodovodů a kanalizací úzce musí  navazovat jak na veřejnou správu ( politická zodpovědnost  za   zabezpečení vody pro občany) tak na plnění řadu předpisů platnou pro oblast vodního hospodářství .Z toho vyplývá, že s ekonomickou stránkou provozu VaK, plněním předpisů se  také „váže znalost poměrů v daném regionu“, což znamená zpětnou informační vazbu nejen pro politické, ale i další odborné instituce (až po světové ). V činnosti organizací Vaků, které jsou nejnižším výkonným článkem ve struktuře oboru, není jen výroba, dodávka a odvod vody, nýbrž i nezbytná spolupráce s veřejností a obcemi.

Česká  republika ani provozovatelé nemohou zpochybnit výsadní (monopolní) postavení oboru VaK  .  O vodě a její ochraně, kterou mohou úspěšně zajistit jedině samosprávy (obce a města), protože je to v jejich zájmu. Bohužel český zákon o vodě staví obce   do role „papírových vlastníků“. Obce zodpovídají za rozvoj i  rekonstrukce VaK  aniž by měly k tomu vytvořeny podmínky neboť jím chybí potřebný institut (a.s. VaK smíšené formy nebo státní vodohospodářský plán).  Ministerstva obor VaK   (zemědělství, financí, životního prostředí, zdravotnictví i místního rozvoje) neregulují, neřídí ani po stránce metodické a proto   nemohou se odvolávat na zákony, které dávají ODPOVĚDNOST  NA BEDRA STAROSTŮM měst a obcí. Potvrzuje to dnešní stav  vodovodů a kanalizací v České republice.

Kam se poděla česká inteligence .