nejlépe vystihuje neschopnost vlády České republiky využívat dotací od Evropské unie a zařazuje naši státní administrativu mezi " totálně hloupé".
Česká republika zaujímá ve středu Evropy významné postavení v oblasti silniční i železniční dopravy. Spojení okolních evropských států vedoucí ze severu na jih či z východu na západ (nebo naopak), se nejlépe uskutečňuje přes ČR. Evropská unie je si toho plně vědoma a proto finančními dotacemi pomáhá rozvoji dálniční silniční sítě a modernizaci železničních koridorů v ČR. K těmto dotacím se připojují další dotační tituly (čištění odpadních vod, kultura atd). Naše země budováním dálnic trpí, neboť se musí dodržovat technické normy mající negativní dopad na okolní přírodu. Výstavbou nenávratně ČR ztrácí ornou půdu nejlepších kvalit, protože trasy dálnic vedou v nížinách.
V kontextu předchozího odstavce je nedávný požadavek prezidenta Zemana na vybudování vodního kanálu Dunaj, Odra a Labe, který dokládá úroveň myšlení českých politiků. Dnes nákladní vlak Břeclav – Ostrava urazí za 2,5 hodiny, zatím co lodní doprava za pomocí zdymadel stejnou trasu zvládne za 2 dny. Politici první republiky věděli, že železniční doprava je drahá a proto dotovali investice na splavnění Labe. Na Dunaji se dotovala výměna parních lodí za motorové. Cílem bylo, aby dovoz železné rudy a také vývoz výrobků z ČSR realizoval tehdy levnou lodní dopravou. Aby národ nehladověl, šetřila vláda s každým hektarem úrodné půdy v investiční výstavbě a vodní kanál D+O+L se bral jako utopie.
Když nám Evropská unie stanovila vysoké % podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů vybudováním solárních elektráren, znamenalo to zahájit devastaci české krajiny. Těžko mohli předsedové vlády ČR ing Paroubek i ing Topolánek jednat s EU o snížení kvóty, když sami vlastnili solární elektrárny (Pa 2x30 Mgw a To 1x10Mgw), Přitom ČR měla argumenty: citelná ztráta úrodné půdy ve prospěch silniční dopravy, další zničení krajiny postavením panelů elektráren a k tomu nutná opatření spojená s provozem atomových elektráren.
Evropská unie na období 2004-2006 plánovala pro ČR 1,7 mld Kč dotací, které byly vyčerpány na 99,5%. Zastavila však dotační titul na stavby vodovodů a kanalizací, neboť obor v České republice zanikl. Vodovody a kanalizace u nás provozují víc jak ze 70 % zahraniční soukromé firmy. Praha tak přišla o víc jak 5,5 mld Kč dotaci na čistírnu a s ní stovky obcí v ČR. V létech 2007-2013 z plánovaných 700 mld Kč bylo do srpna 2013 vyčerpáno 260 mld Kč, což je 37%. Zprávy z kontrol čerpání dotací signalizují hrubé nedostatky, za což nesou plnou odpovědnost politici a státní úředníci!
Politici jsou zodpovědní za to, že se nečerpali dotace, zavinili zastavení dotací vodovodů a kanalizací a ještě k tomu mrhají ze státního rozpočtu ohromně vysoké prostředky. Byla totiž vytvořena nákladná administrativa s vysokým počtem úředníků. Jejích výkonnost a zodpovědnost nebyla dostatečně kontrolována. Je přece trestuhodné, když ministr životního prostředí mající k dispozici odborný kádr lidí svého ministerstva po pěti letech z plánovaných 147 mld Kč dotací vyčerpal 5 mld Kč, tedy 3 %. Politici po zvolení vždy skládají přísahu : „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“ To už jde o vlastizradu!
Státním úředníkům se odvíjí výše platu od vykonávané funkce, růstu zodpovědnosti podle úřadu i funkce (nejnižší obec, nejvyšší Úřad předsedy vlády) , od rozsahu práce s utajovanými spisy i s platově výhodnou protikorupční pojistkou v platu.
Dokud budou naši politici zastávat řadu dalších vedlejších placených funkcí, tak občané místo činů budou slyšet dále jen výmluvy, ale o to rychleji poroste státní dluh České republiky. Už dnes se ČR dostává do propadu, až strmého pádu, jak ekonomiky státu tak hospodářských výsledků českých firem. Nepodaří-li se tento stav zvrátit k lepšímu , naši sousedé budou nás právem označovat za velké hlupáky !
