17/2 2014 uspěla Evropská občanská iniciativa pro vodu na veřejném slyšení v Evropském parlamentu s požadavkem, aby voda jako veřejný nezcizitelný majetek byl zakotven mezi základní lidská práva a vyjádřila svůj nesouhlas s privatizací vodohospodářství. Světová organizace vodního hospodářství IWSA 25 let usilovala o tyto změny marně, iniciativa potvrzuje jakou mají občané v demokracii sílu změnit stav vodovodů a kanalizací.
1 . Srovnání vodního hospodářství světa se současným stavem v České republice.
Srovnávací průzkum o výkonnosti a efektivnosti komunálních vodáren a úpraven vod ve východním Německu. Dusseldorf 1990 – Dr, Maarten Schalenkamp, ředitelWasserversirgubg Zůrich, prezident mezinárodní společnosti Wasserwerke v Poruří, Švycarského spolku pro plynárenství a vodárenství .¨ Německá demokratická republika koncem 70 let převzala a zavedla systém organizace, řízení výroby i správu oboru vodního hospodářství České republiky. Kladný posudek se zdůvodněním na 12 stranách současně je hodnocením českého systému organizace oboru vodního hospodářství: -zásobování vodou a doprava odpadních vod je v současné době organizována tak, že přesahuje rámec bývalých krajů. Dosažené velikostní uspořádání provozů je proto hospodářsky i organizačně výhodné,- příznivou stávající organizační strukturu s jejím vysokým stupněm kooperace je proto bezpodmínečně nutno zachovat. Přináší obyvatelstvu po hospodářské a kvalitativní stránce dobré výsledky,
- jestliže by se komunální zásobování vodou a čištění odpadních vod ve východní části Německa decentralizovalo a přizpůsobilo struktuře v západním Německu, vedlo by to k národohospodářským ztrátám !
Poznámka 1 Navzdory tomuto příznivého hodnocení stavu vodárenství v České republice, však politici schválili zákon 274/2001Sb, který zlikvidoval obor VaK v ČR.a jeho perfektní chod.
2. V Anglii potřeba soustavné regulace veřejného sektoru po masové privatizaci v osmdesátých letech 20 století iniciovala vznik regulačních institucí. Byly zřízeny regulační úřady pro telekomunikace a pro monopolní dodavatele plynu a v roce 1990 . Úřad pro regulaci elektrické energie podporuje konkurenci na trhu a stanovuje pravidla, aby ceny elektřiny odrážely úroveň inflace. Po privatizaci vodního hospodářství v roce 1989, Anglie zákonem upravila statut vodohospodářských podniků se zákazem provozovat další činnosti komunálního charakteru (odvoz odpadků). Organizačně obor VaK sjednotil na počet 39 podniků. Vznikl Úřad pro dodávky vody, podle zákona o vodě (v roce 1991 ho nahradil vodohospodářský zákon) Úřad reguluje činnost vodohospodářských a kanalizačních firem v otázkách cenové politiky. Anglie má přebytek zdrojů vody, takže u 60 % domácností se dodávka vody neměří vodoměry.
V roce 1995 se přešlo z regulace přiměřeným % ziskem na objektivnější kontrolu cen !! (165)
Místní samosprávy v Angli na rozvoj infrastruktury využívají prostředky z daní nemovitostí, z dotací a z veřejných půjček . Systém kontroly místní samosprávy zajišťovaný vnitřním nebo profesionálním auditem ustoupil pečlivému zkoumání ústředně jmenovanými úředníky – krajskými auditory! V případě že zjistí úmyslné z neužití pravomoci nebo jiné nezákonnosti, má právo vymáhat finanční pokutu nebo náhradu škody od dotyčných radních či od úředníků.
3. Řízení vodního hospodářství ve Francii a děje se na úrovni státu, povodí, departementů, regionů a místní správ. Země je rozdělena na 22 regionů (země), které sdružují 96 distriktů.(okresů) Měst je 4,888 a obcí venkovského typu 31.545. V oblasti zdrojů vody, zvláště podzemních, země netrpí nedostatkem vody . Na území povodí je zřízen institut Finanční správy Povodí ( pověřený výkonem správy finančních prostředků, řízením jakosti vody, kontrolou, provozem i zpracováním plánů rozvoje, oprav, investic , atd).
Finanční správa povodí nespravuje investice, které financuje a vybuduje: správu a výstavbu vodohospodářských investic zajišťují správci (na příklad místní – obecní podniky, průmyslové podniky, veřejné nebo soukromé firmy). Vodní zákon platí od roku 1964 .
Francouzští finančníci v minulém 20 století vyhodnotili, že obor vodovodů i kanalizací skýtá možnost značných zisků, protože:- jsou záruky v pravidelném odběru vody uživateli, neboť „Bez vody není života“, - vodárenské podniky zaujímají monopolní postavení, takže nehrozí jim žádná konkurence, - náročnost financí na vodohospodářské investice je sice vysoká, ale odpovědnost státu i obcí vůči obyvatelstvu v zajištění pitné vody (i odvedení odpadních vod)dává jistotu financování investic ze státních prostředků.
K ovládnutí oboru VaK vymysleli fintu podle známého „ Rozděl a opanuj“, která nabízí obcím ( vlastníkům):
a/ provozování vodovodů a kanalizací včetně styku s obyvateli za nájemné, čímž zbaví samosprávu výrobních činností a povinností v dodržování výrobních norem (kvalitu, bezpečnost atd),
b/ samospráva tedy vlastník bude určovat cenu vody vypočítanou z úplných vlastních nákladů s přiměřeným ziskem,
c/ rozvoj a obnovu vodovodu bude zajišťovat na své náklady obec (vlastník).
4. Česká republika v 90 letech min. století transformovala obor vodovodů a kanalizací na obce převodem státních podniků na akciové společnosti s plošnou rozlohou příslušného okresu. Provoz i správu a.s.VaK ( smíšená forma) řídili obce. Česká vláda svým usnesením č .222/1991 předávala obcím fungující organizaci oboru VaK, zaštítěnou desítky let ověřenou vodoprávní legislativou. Současný stav oboru vodovodů a kanalizací zapřičinuje 80% převaha a.s. VaK „oddílné formy „ Evropská unie zastavila ČR čerpání miliard Kč dotací z Fondů EU pro obor VaK. Jednou z příčin zastavení dotací zřejmě je znění zákona 455/1991 Sb – živnostenský zákon.
Evropské státy spolu se Světovou organizací vodního hospodářství IWSA zařazují obor VaK „ mezi monopolní organizací, které vyžadují regulaci“. Česká republika nereguluje, neboť má obor VaK zařazen 25 let v živnostenském zákonu 455/1991 Sb ( také v novele zákona 140/2014 Sb ) do § 2 znějícího:
v § 2 živnosti ; Živnost je soustavná činnost provozování samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Obor vodovodů a kanalizací tak nebyl v zákonu zařazen mezi ostatní monopolní obory vyžadující regulaci ve znění § 3 a to :
455/1991 Sb § 3 živností není dle ost. 2 písmeno d/ výroba a rozvod elektřiny, plynů a tepla (kromě malých elektráren.
140/2014 Sb novela) § 3, odstavec 3 Živností dále není: bod d) výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu.
. Obor VaK z 80% v České republice ovládají zahraniční provozovatelé díky zákonu 274/2001Sb, který preferuje „provozovatele“ před „obcemi jako vlastníky“ . Potvrzuje totaké hodnocení TI z 2009-07 Privatizace vodárenství – kam odtékají zisky ? ( 188). Zprávu vydala společnost Transparency Internacionale. Jde o rozbor 4 a.s. VaK , které provozují (dokonce už i dnes vlastní) zahraniční provozovatelé www.vodarenstvi.com .Závěry str.11, 15 a 20
Kam se poděla česká inteligence ?
