Večerní svět

Autorská recitace u příležitosti oslavy mých padesátin. Videozáznam plus text recitované básně - která je vlastně kompilátem vlastní tvorby a několika příspěvků jiných internetových autorů.

 

 

Černá čára si jen tak protknula nebem zrůžovělé červánky. Bezcílně a nesmyslně se plazím městem. Nikdy v životě mi nepřipadalo tak pusté. Fasády domů mlčenlivě krabatí čela. Pořád ale ještě věřím, že mám co neztratit. Pořád ještě věřím, že když nebude líp, tak alespoň stejně. Růžová obloha pomalu tmavne do nachova. Noc přijde brzy. Bude krásná a chladná jako povrch sebe sama, ale uvnitř bije láva, bouchají sopky a žhavý popel zahalí mé Pompeje.

 

  V hospodě U Kuby
  hořím,
  doutnám.
  Tedy ještě zatím...
  Ptám se -
  kam dospěl tento svět?
  Do jaké jsme to dostali
  podivné doby?
  Vždyť budoucnost
  je v přežívání!
  Ale to nic.
  Ono je občas potřeba
  trochu zvýšit hlas.
  Možná,
  si trochu zakřičet,
  i bouchnout do stolu!

  a nebo taky ne...

Autor: Jan Tomášek | pondělí 27.3.2017 22:30 | karma článku: 13,55 | přečteno: 224x